Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlynářka má zamoučené ruce.
(slezské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn Hodáň, U Hutě

mlýn Hodáň, U Hutě

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Hodáň, U Hutě

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Chlum

PSČ

38801

Okres

Strakonice

Katastrální území

Chlum u Blatné

GPS

49° 26' 16.1'', 13° 52' 36.2''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Původně patrně hamr, později přestavěný na pilu, 1930 mlýn a pila. Z mlýnice dnes zbyly pouze základy, vedle dosud stojí obytná budova. K mlýnu vede dlouhý náhon, začínající poblíž Bezdědovického mlýna.

Poloha vůči obci

3,5 km východně od kapličky v Chlumu

Vodní tok

Závišínský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1598 Petr Tista prohlásil před blatenským magistrátem, že mlýn je jeho a že ho vlastním nákladem vystavěl

1612 mlynář Petr Tista prodal mlýn blatenské vrchnosti

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1801 zde vrchnost vystavěla 2 hamry a kolomaznou pec

1814 sem z roudenských hutí přichází hamerník Jakub Grill

1825 namísto hamru zřízena pila

1827 pilař Josef Formánek

1829 při jarní povodni protržen velký rybník Hodáň nad mlýnem

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1866 obytné stavení u silnice přeměněno na hájovnu, hajný František Krček s rodinou

1876 stížnost na bezdědovického mlynáře Antonína Hájka, který si přestavěl jez, čímž omezil přítok na pilu, musel vše uvést do původního stavu

1877 na pile zřízeno 1 složení pro mletí šrotu

1890 hajní Josef Kilian a Matěj Bízek

První světová válka (1914–1918)

1915 pila, majitel Ferdinand svobodný pán z Hildprandtů

První republika (1919–1938)

1921 hajní Jan Flandera a Karel Hrádek

po pozemkové reformě zakoupil Hodáň se zbytkovým statkem bezdědovického dvora Josef Tintěra

1927 pořízena nová jednokatrová pila a šindelka

1930 mlýn a pila, Ferdinand Hildprandt

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Události

Zánik budovy mlýna

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Budovy mlýna a pily zbořeny

Vývoj po roce 1989

Obytné stavení slouží jako rekreační chalupa

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Tista

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1598-1612 Petr Tista

1814 Jakub Grill

1827 Josef Formánek

1915-1930 Ferdinand (svobodný pán) Hildprandt

Mlýn je vyobrazen na:

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

01 2020

Dochováno

dochován pouze obytný objekt/obytná část

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
hamr

Doplňkové a další provozy – popis

Původně patrně hamr
1915 pouze pila
1930 mlýn a pila

Cesta vody ke mlýnu

náhon
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

1,5 km dlouhý náhon, začínající poblíž Bezdědovického mlýna, poslední úsek veden pod zemí
Nad mlýnem se původně nacházel velký rybník Hodáň (16,13 ha), připomínaný již k roku 1595. 1829 byl protržen jarní povodní na Závišínském potoce a již nebyl obnoven. Zachoivána 5 m vysoká hráz, porostlá duby. Z rybníka byl čerpacím kolem napájen ještě menší rybník Vdoveček, rovněž zaniklý 1829.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,12 m3/s, spád 3,7 m, výkon 3,8 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,12 m3/s, spád 3,7 m, výkon 3,8 HP

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet: 1

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 8

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 8

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Siblík

NázevBlatensko a Březnicko

Rok vydání1915

Místo vydáníBlatná

Další upřesněnís. 215

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJaroslava Pixová

NázevMlýny na Závišínském potoce s jeho přítoky a v Blatné

Rok vydání2020

Místo vydáníPutim

Další upřesněnís. 189-192

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

II. vojenské mapování, výřez (červeně,modře je patrně chybně zaktreslený mlýn U Hutě, jelikož v těchto místech evidentně nikdy žádný mlýn nestál), 1836-1852, © oldmaps.geolab.cz