Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Pleš s nedalekým mlýnem je zakreslena v mapě z roku 1629. Mlýn stával přímo na hranici a zahradu se sklepem prý měli majitelé již na bavorské straně, stejně jako tam skladovali i topivo.
V roce 1757 v obci žilo 31 poddanských rodin. Stály zde dva mlýny poháněné Plešským potokem ( Plössermühle a přímo u hranice Zankmühle ), je zde zmiňována i pila, která je na II. vojenském mapování zakreslena u Veského mlýna.
1838 – Na otisku stabilního katastru i skice spalná budova s přístavkem, dvě menší spalné budovy, jedno kolo. Vlastníkem baron Kotz. U mlýna je rybníček. Kus před mlýnem je další rybník, ze kterého teče náhon ke mlýnu. Na originální mapě je zaznamenána nespalná přístavba situovaná kolmo na původní budovu.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Jediné dochované sčítání obyvatel k roku 1921 uvádí v č.p. 54 Simona Lichu ( *1874 Pleš ) s rodinou.
Seznam vodních děl Republiky československé 1930 – Plöšský potok – Pleš 54 – Šimon Licha – mlýn – 1 kolo na svrchní vodu – 0,076-3,53-2,3.
V roce 1930 měla Pleš 105 domů, žilo zde přes 700 obyvatel ( s okolními osadami přes 1000 ) , čímž byla Pleš největší za zaniklých příhraničních obcí na Domažlicku. V obci byl hostinec, dvě hájovny, dva mlýny, škola, celní úřad a dva kostely.
Posledními obyvateli mlýna byl Simon Licha s dcerou Mathildou, později provdanou Pressl.
Po druhé světové válce následoval odsun Němců. Naposledy byl mlynářem Franz Pressl, kterého si za muže vzala dcera Simona Lichy Mathilda. Na leteckém snímku z roku 1947 ještě stojí.
29.listopadu 1949 zrušilo ministerstvo vnitra vzhledem k jejich faktickému zániku úřední názvy místních částí obce Pleš - Zankmühle a Veský Mlýn. Po spuštění železné opony v padesátých letech 20. století byla ves zlikvidována.
Lze nalézt zbytky vodního díla, rozeznatelný je rybníček, poměrně zachován je sklep, z budovy zbylo pouze několik kamenů. V okolí v lednu 2020 pilně pracují bobři a potok s loukou pode mlýnem je plný vody.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: