Lubnický mlýn

V r. 1350 prodala ovdovělá Juditt z Lovčovic v Lubnici dvěma bratrům ze Sichelbachu zděděný mlýn a statek.

Mlýn je na císařském povinném otisku z r. 1824 a na I. a II. vojenském mapování.

1824 Antonín Šamhuber

Značka mlýna je zakreslena i na III. vojenském mapování.

V r. 1871 je zaznamenán v Lubenci 1 mlýn.

V roce 1901 se sem přiženil mlynář Alois Nechvátal z Dašovského mlýna.

V evidenci obyvatel v r. 1911 je v Lubenci evidován 1 mlynář.

1901-1932 Alois Nechvátal st.

1932-1947 Alois Nechvátal ml.

1945 Alois Nechvátal, národní správa

31.7.1945 nuceně zastaven provoz

28.6.1946 na četné žádosti rolníků z okolních vesnic (jednalo se o jediný provozuschopný mlýn v širokém okolí) na krátkou dobu opět povoleno mletí

31.12.1946 definitivně zastaven provoz

V roce 1947 byla celá rodina Nechvátalů, kromě nejmladší dcery, odsunuta. Matka Marie Nechvátalová (roz. Guttmann) byla německé národnosti, následně i děti ji při sčítáních lidu měly zapsanou. Potomci žijí v Kladně, v Rakousku, Belgii a Kanadě.

Po Nechvátalech přišel p. Staroba, pak do roku 1971 Mikeš. Mlýn byl 2-3 roky opuštěný, až ho v roce 1973 koupil Zdeněk Suchý st. Nápis Dlaskův mlýn má původ v jeho trampské přezdívce. Mlýn je stále v majetku rodiny.

Budova byla v posledním desetiletí opravena a podle KN slouží jako objekt k bydlení.