Historie
Obecná historie:
Lísková, zaniklá vesnice na území Českého lesa, je známá spíše jako hraniční přechod. Obec byla roku 1708 připojena z Horní Falce ke Království českému. Podle lexikonu obcí České republiky byla vesnice uváděna mezi lety 1869-1930 jako Haselbach v okresu Domažlice. Mezi lety 1950 až 1989 nebyla osada uváděna vůbec.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Objekt je zobrazen na II. vojenském mapování – Františkově (1836-1852) jako Glasschleiter.
Soustava Zieglerovských zušlechťovacích podniků na Černém potoce patřila k nejrozsáhlejším průmyslovým podnikům v kraji. Pracovalo zde až 20 samostatných provozoven: brusírny a leštírny skla, fazetárny, stoupy, výroba cínových fólií k výrobě zrcadel, pokládárna zrcadel apod. Budovy byly přestavovány a využívány k právě potřebnému účelu. Těsně pod silnicí do Nemanic stával šlejf Mühlau č.p 46 (staré č. 34) přestavěný ze starého mlýna, existujícího již v roce 1838.
1838 – skica stabilního katastru – č. 34 je obdélníková nespalná budova s jedním kolem a dvě spalné budovy, již zaznamenané rozsáhlé stavební úpravy, které potvrzuje originální mapa. Pravděpodobně v tomto období došlo k přestavbě na šlejf.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
Na III. vojenském mapování – Františko-josefském (1877-1880) bez názvu.
Do roku 1917 vlastnila většinu zušlechťovacích provozů rodina známých sklářů Zieglerů. Ty v letech 1917-1919 v konkurzu odkoupil židovský podnikatel Richard Österreicher.
Seznam a mapa vodních děl Republiky československé z roku 1930: Černý potok – Haselbach 34 – H. Oesterreicher – brusírna skla – 1 kolo na svrchní vodu – 0,145-5,54-7.
Österreicher musel v roce 1938 odejít do Ameriky a jeho majetek byl zabaven ve prospěch Třetí říše.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po odsunu německého obyvatelstva z Lískové a vyhlášení tzv. Zakázaného a hraničního pásma dochází k postupné likvidaci celé vsi.
1950 – na leteckém snímku jsou budovy zřetelně viditelné i s betonovým náhonem.
1956 – zbourán firmou Zemstav.
2020 - Z objektů je zřetelná část betonového koryta, dlouhý, místy zpevněný náhon a hromada kamení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
