Od roku 1541 bylo Kováňské panství součástí velkostatku Sovínky, který patřil nejprve Janu a později Václavu Hrzánovi z Harasova. Po bitvě na Bílé hoře byl v roce 1623 velkostatek Václavu Hrzánovi zkonfiskován a prodán Petrovi Fuchsovi z Vramholzu. Ve smlouvě o prodeji z roku 1623 jsou jako součást uváděny „mlejny nájemní a poplatní“. Jednalo se o mlýny Podčejk a Podkováň.
1651 Soupis poddaných podle víry: mlýn příslušenstvím krásnoveského dvora - mlynář Matouš (46 let), manželka Mandelína (40), oba nekatolíci s nadějí na obrácení
V roce 1768 držel mlýn dědičně mlynář Pavel Honzů. V roce 1789 předal mlýn svému synovi Václavovi Honzů za 200 kop míšenských.
V roce 1802 držel mlýn František Mřeně, které prodal po pěti letech dědičné držení mlýna Jiřímu a Barboře Čermákovým, mlynářům z Kopidlna. Od nich pak koupil mlýn Jan Kříž, který však zemřel již ve věku 49 roků a mlýn zdědil jeho nezletilý syn Václav Kříž. Ten za pomoci poručníka, mšenského měšťana Jana Janatky, mlýn v roce 1814 prodal. Kupujícím byl František Pitter, který ho koupil pro svoji dceru Barbaru a zetě Františka Obsta za 3 300 zlatých. Již po třech letech se opět změnil majitel. Stal se jím v roce 1817 Antonín Jaroš s manželkou Marií. Ti zde hospodařili pouze 2 roky a v roce 1819 prodali mlýn Janu Gregorovi za 5 350 zlatých. Jan Gregor zde pak hospodařilo s manželkou Marií.
Ke mlýnu patřila zahrada a palouk o celkové výměře 29 čtverečních sáhů. Mlynář platil nájem 2x do roka vždy 7 zl. a 30 krejcarů a 10 strychů žita, a to o sv. Jiří a o sv. Havlu. Dále musel dodat jeden věrtel švestek a měl povinnost zadarmo šrotovat slad pro podkováňský pivovar, který patřil vrchnosti. Za to obdržel za každou várku dvanácti sudů půl vědra piva pro vlastní potřebu (31 litrů), které musel spotřeboval pouze ve mlýně a nesměl ho prodávat dál, jinak mu hrozila pokuta. Dále musel nechat téci vodu do pivovaru a haltýřů a zde také ohlídat ryby. Údržbu mlýnského náhonu a dovoz mlýnských kamenů prováděl mlynář na svůj náklad, za tuto službu mu vrchnost vždy na sv. Havla vyplatila 5 zlatých.
V roce 1834 předal Jan Gregor mlýn svému synu Štěpánovi za dohodnutou cenu 800 zlatých. Štěpán Gregor hospodařil na mlýně s manželkou Annou 11 roků a v roce 1845 ho prodali za 4 000 zlatých Františkovi Čížkovi a jeho manželce Tereze, kteří sem přišli z Mladé Boleslavi. Čížkovi provozovali mlýn jen 3 roky do roku 1848.
