mlýn Pod Kozimelkou; Podhájský mlýn

Budova vodního mlýna s přidruženou výrobou, památka technického charakteru. Objekt byl částečně asanován.
Komplex tzv. Podhájského mlýna byl tvořen dvěma byty s mlýnicí a valchou. V současné době po adaptaci je objekt jednopatrový, částečně krytý sedlovou a částečně rovnou střechou. Štítově k silnici je orientována původní hlavní budova s komorami v 1. patře, která je v jádru vystavěna z kamene. Šestitabulková původní okna jsou dnes nahrazena trojdílnými novodobými okny. Ve svahu se nacházela původní mlýnice vystavěná z kamenného zdiva, která je dnes včleněna do nového obydlí. Původní dispozice tohoto stavení náležela k propojenému typu domů s provozním zařízením, kde se pod jednou střechou nacházelo obydlí mlynáře i mlýn. V černé kuchyni se nacházel tzv. mandrholec (klenba s dřevěným překladem) a pec na vaření. V prostoru síně je v současné době vytvořena kuchyň s žebříkovým schodištěm do komory v patře. Stropy ve všech prostorech jsou trámové, rošt ve světnici nese letopočty 1878 a 1893.
Podhájský mlýn je cenným historickým dokladem technické památky vodního mlýna, který patřil mezi typy vodních mlýnů s vodním kolem na vrchní vodu. Hodnotný areál původního mlýna byl tvořen obytným stavením, mlýnicí a valchou. U souboru budov Podhájský mlýn po adaptaci objektu na bydlení ve 20. polovině 20. století byly značně redukovány památkové hodnoty a areál výrazně změnil svůj architektonický charakter.
Komplex tzv. Podhájského mlýna se dvěma byty a mlýnicí s valchou. Volně zastavěná parcela je protínána státní silnicí. Štítově k silnici je orientována hlavní budova s komorami v 1. patře. Hlavním stavebním materiálem je kámen, omítka vnější i vnitřní je vápenná. Horní patro komor je ustoupeno v šířce cca 15 cm. Střecha je členěna vnitřními štíty na 3 části. Valbová část je kryta eternitem, ostatní pálenými raženými taškami. Okna v líci zdiva jsou šestitabulková, okna z komor čtvercového profilu s hladkým orámováním v omítce. Ve svahu je mlýnice se zbytky nosného kamenného zdiva a střechy, přímo v prodloužení obytné části. Z technického zařízení jsou v dobrém stavu pouze mlýnské kameny. Ostatní v rozkladu. Obydlí pod jednou střechou s mlýnem nemá ohniště. V černé kuchyni pouze mandrholec. Také pec je již vybourána. Z prostoru síně je dnes vytvořena kuchyň s žebříkovým schodištěm do komory v patře. Stropy ve všech prostorech jsou trámové, rošt ve světnici nese letopočty 1893 a 1878. Všude hliněná podlaha s linoleem.
Druhá část obydlí je stejně složena. Obsahuje ovšem černou kuchyň a jizbu s pecí s kachlovými kamny. Komora nad síní a jizba jako v č. 152.
Materiál: vepřovice, cihly, dřevo; krytina: falcovka, eternit
letopočet na roštu čp. 152 1878 a vedle něho 1893
doklad výrobního objektu - mlýna s obydlím a přidruženou výrobou, v krásném prostředí zeleně je soubor vysoké výtvarné úrovně, památka technického charakteru
obytné stavení v dobrém stavu, mlýnice v rozkladu, třeba náznakově rekonstruovat mlýnici a valchu
M.Kříž - 1964