Střechův, Kašparův mlýn

Pravděpodobně byl postaven v polovině 14. století. První písemná zmínka je z roku 1406, kdy mlýn patřil Janovi Cardíkovi z Řehořova, jemuž Anežka ze Šeborova a její dcera Markéta zapsaly své dědictví v Šeborově, mj. i mlýn. 

1585 za 534 zl. koupil Václav Střeška

1600 Ondřej Střeška

1648 syn Tobiáš Střeška

1653 na mlýn se přiženil Pavel Vala z Otína sňatkem s Marianou, dcerou Pavla Střechy

1.3.1760 Marie Eleonora ovdovělá vévodkyně z Graštallu a Sabionettu emfyteuticky prodává mlýn pod Šeborovem s dvojím složením a 4 stoupami za 500 zl. rýn. (300 zl. závdavek) mlynáři Pavlovi Valovi. Ze mlýna bude ročně platit 90 zl. ve 1/4 letních splátkách do panského důchodu, vrchnost bude každoročně na opravy zdarma dodávat 1 bukový kmen, který dovezou robotníci, ti rovněž na 3 nebo 4 míle dovezou mlecí kameny, pro šafáře a čeleď bude mlít zdarma, mlynář bude povinen udržovat a opravovat mostek u mlýna. Ke mlýnu budou povinně přimlýněni Šeborov, Pavlínov, Horní Radslavice a Pohořílky. Při převodu příbuzným bude platit 3 kr. laudemia z každé zlatky, cizím 6 kr.  

7.8.1799 po + Pavla Valy zdědil jeho nejstarší syn Josef Vala s manž. Kateřinou za 235 zl. 19 kr.

30.3.1809 od Josefa Valy zakoupil jeho zeť Jan Čermák s manž. Rozálií

10.9.1822 s Janem a Rozálií Čermákovými vyměnili mlýn o 2 složeních s pilou manželé Martin a Josefa Pirhausovi za jejich dům v Panské ulici s doplatkem 960 zl. konv.m.

1835 Jan Čejka

Ve mlýně byla 4 vodní kola na horní vodu, z toho jedno kolo bylo pro pohon pily. 

Mlelo se 24 hodin denně. Se selským lmetím sem jezdili rolníci z Horních Heřmanic, Radslavic, Pohořílek, Pavlínova, Otína, Uhřínova, Šeborova, Svařenova a Hrbova.

1907 Vilém Mejzlík

Dcera posledního mlynáře Viléma Kašpara si vzala Jiřího Trnku z Horních Heřmanic, který zde nadále vedl pilu.

Krátce po 1. světové válce byla na pile instalována Francisova turbína. Pohon pily byl ještě dlouhou dobu po instalaci Francisovy turbíny zajišťován také vodním kolem.

1930 mlýn a pila Antonín Křehlík

1943 mlýn obklíčen Gestapem z Jihlavy, Antonín a Vilém Křehlíkovi zatčeni skrz údajné černé mletí, mlýn zapečetěn

Vilém odsouzen na 18 měsíců, vrátil se ale až koincem války

Pila byla zastavena po roce 1950.

V roce 1990 zemřel poslední mlynář Vilém Kašpar (* 1906) a tím také zaniklo mlynářské řemeslo na tomto mlýně. Udržela se zde pouze pilařská tradice. 

Po roce 1990 byla pila vrácena původním majitelům a znovu uvedena do provozu.