Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Pravděpodobně byl postaven v polovině 14. století. První písemná zmínka je z roku 1406, kdy mlýn patřil Janovi Cardíkovi z Řehořova, jemuž Anežka ze Šeborova a její dcera Markéta zapsaly své dědictví v Šeborově, mj. i mlýn.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1585 za 534 zl. koupil Václav Střeška
1600 Ondřej Střeška
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1648 syn Tobiáš Střeška
1653 na mlýn se přiženil Pavel Vala z Otína sňatkem s Marianou, dcerou Pavla Střechy
1835 Jan Čejka
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Ve mlýně byla 4 vodní kola na horní vodu, z toho jedno kolo bylo pro pohon pily.
Mlelo se 24 hodin denně. Se selským lmetím sem jezdili rolníci z Horních Heřmanic, Radslavic, Pohořílek, Pavlínova, Otína, Uhřínova, Šeborova, Svařenova a Hrbova.
1907 Vilém Mejzlík
Dcera posledního mlynáře Viléma Kašpara si vzala Jiřího Trnku z Horních Heřmanic, který zde nadále vedl pilu.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Krátce po 1. světové válce byla na pile instalována Francisova turbína. Pohon pily byl ještě dlouhou dobu po instalaci Francisovy turbíny zajišťován také vodním kolem.
1930 mlýn a pila Antonín Křehlík
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1943 mlýn obklíčen Gestapem z Jihlavy, Antonín a Vilém Křehlíkovi zatčeni skrz údajné černé mletí, mlýn zapečetěn
Vilém odsouzen na 18 měsíců, vrátil se ale až koincem války
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Pila byla zastavena po roce 1950.
Vývoj po roce 1989
V roce 1990 zemřel poslední mlynář Vilém Kašpar (* 1906) a tím také zaniklo mlynářské řemeslo na tomto mlýně. Udržela se zde pouze pilařská tradice.
Po roce 1990 byla pila vrácena původním majitelům a znovu uvedena do provozu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Střecha Kašpar Střeška Vala Křehlík Čejka Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1406 Jan Cardík z Řehořova
1585 Václav Střeška
1600 Ondřej Střeška
1648 Tobiáš Střeška
1653 Pavel Vala zv. Střecha
1835 Jan Čejka
1907 Vilém Mejzlík
Jiří Trnka
1930 Antonín Křehlík
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
