Jaké je zrno, taková je mouka, nedobrá kůže, shnilý kožich.
(ruské přísloví)

Mizerův mlýn, Světlíkova tkalcovna

Mizerův mlýn, Světlíkova tkalcovna
52
Bystré
518 01
Rychnov nad Kněžnou
Bystré v Orlických horách
50° 18' 57.3'', 16° 16' 7.2''
Mlýn s vodním kolem
Mlýn a mechanická tkalcovna. Historie mlýna sahá do 18. století, tkalcovnu zde zřídili bratři Světlíkové již v roce 1894. Právem ho můžeme považovat za jeden z nejunikátnější industriálních objektů na území ČR. V objektu jsou dochovány i pozůstatky technologie. Objekt silně chátrá a hrozí jeho statická destrukce.
1,3 km od kostela v Bystrém
Dědina
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn zde stával už v 18. století. Po roce 1894 zde byl mlynář Mizera, který zde mlel na obyčejném mlecím složení  a pronajímal část pohonné síly bratrům Světlíkovým, kteří měli na palečním kole připojený převod přes pastorek s řemenicí a transmisí  poháněli  8 mechanických stavů. Byla to v okolí první a nejstarší malá mechanická tkalcovna. Později však mlýn (1897) vyhořel. Mlýn koupil Josef Světlík, který mlýn přestavěl na tkalcovnu o 12 stavech mechanických. Mlynář Mizera bydlel v chaloupce nad mlýnem, kde si nechal zřídit tkalcovničku s jedním mechanickým stavem, který poháněla dlouhá hřídel pod cestou spojená s vedlejší tkalcovnou a napojená na transmise. Mlýn byl nadále provozován… avšak v přístavku vedle tkalcovny a mlelo se na strojích domácí výroby. Nakonec byla tkalcovna rozšířena na 14 stavů mechanických s příslušenstvím, bylo zde i dynamo, elektrický motor a pomocný stabilní motor s diesel-generátorem. Po Josefu Světlíkovi  zde tkalcovství převzal jeho syn Benjamin a dále pak jeho syn Mirek. Vodní kolo se zastavilo v r. 2002. Zvuk mechanických stavů navždy utichl. I přes veškerou snahu bylo unikátní zařízení zlikvidováno, zůstaly jen převodová soukolí. V roce 2010 David Veverka převezl poslední dochované zbytky textilní a mlýnské technologie na mlýn Světce čp. 13 a umístil do expozice. Objekt je dochován dodnes, architektonicky zajímavá industriální stavba, jejíž osud je nejasný a pravděpodobně brzy podlehne celkové destrukci. Právem ho můžeme považovat ze jeden z nejzajímavějších a nejunikátnějších technických objektů na území ČR.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Trčkovský urbář: 1582 Petr mlynář

1598 Vávra mlynář

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1653 (Berní rula) mlynář Vávra

1851 Jan Šmída, Bystré čp. 52, povolení sňatku

1874 návrh okresního soudu v Opočně na dražbu usedlosti Jana Šmídy v Bystrém čp. 52

koupil patrně někdo  z rodu Mizerů, dalšímu majiteli Josefu Mizerovi bylo tehdy ovšem 14 let

Josef Mizera (3.2.1860, Nedvězí - 19.5.1908. Doly)

9. listopadu 1897 mlýn vyhořel, v okolí se obecně tvrdilo, že poslední majitel Josef Mizera mlýn sám zapálil, jelikož požáru nečinně přihlížel (dokázáno to však nikdy nebylo)

Mlýn zakoupil v r. 1900 J. Světlík, v r. 1903 zdy bylo 12 stavů. (RR)

(prehistorii doplnil jšk)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1930 Benjamin Světlík

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vávra
  • Šmída
  • Mizera

Historie mlýna také obsahuje:

1840 Jan Šmída

1930 Benjamin Světlík

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      průmyslový areál
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn má štukovou výzdobu a ráz tzv. Německého novorenesančního historismu. Na střeše jsou okenní nástavby a Světlíky pro přípravnu, tj. soukárnu a snovárnu.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • schodiště
      • střešní nástavba
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • dveře
      • schodiště
      • existující torzo uměleckého složení
      TKALCOVNA >> V tkalcovně bylo do r. 2007 14 mechanických stavů, z toho 11 hladkých, jeden revolverový a dvě listovky. Stroje byly v přízemí a byly poháněny původním dřevěným palečním kolem napojeného od hřídele vodního kola. Na palečním kole je napojen dřevěný cévník na kovové hřídeli a velká dřevěná a litinová řemenice. Dřevěná řemenice poháněla ještě přes předlohovou transmisi se setrvačníkem samostatně dynamo, litinová pak několik transmisí. Transmise poháněla v rozsáhlém prostoru přízemí tkalcovské stavy a v prvním patře soukačku, snovačku a převíječku. Dále transmise poháněla mlýnské stroje v přístavku, kovoobráběcí soustruh a frézku. Byl zde i pomocný stabilní motor a diesel-generátor. Regulaci konstantních otáček zajištoval mechanicky Wattův kulový regulátor napojený na třecí brzdu, který v případě nárůstu otáček transmisi brzdil.

      MLÝN >> Mlelo se na jednoduché mlecí stolici domácí výroby. Pod stolicí je excentrické žejbro, dále jsou zde 2 jednoduché kapsové dopravníky, malý moučný hranolový vysévač, novější šrotovník a násypný koš. Stroje byly poháněny jednou menší transmisí.

      Části strojního zařízení, které zde zbyly po likvidaci v r. 2008 byly odvezeny Davidem Veverkou na mlýn Světce čp. 13 u Jindřichova Hradce, kde budou umístěny v muzejní expozici.
      Na místě zůstaly dochovány vodní kolo, paleční převody a velké transmise.
      VýrobceAnton John, Tieferbach
      Popis
      VýrobceAnton John, Tieferbach
      Popis
      VýrobcePotočný, Tanvaldské strojírny
      Popis
      VýrobceJ. Hornych, Lomnice nad Popelkou
      Popis
      mechanické stavy, soukačky, snovačky, transmise
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      • pohon zemědělských strojů
      Zemědělské stroje poháněny dřevěnou řemenicí od transmise mlýna.
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • jalový žlab
      • akumulační nádržka
      • odtokový kanál
      • lednice
      Od jezu náhonem k tkalcovně. Náhon se od ústí rozšiřoval, sloužil i jako akumulační. z náhonu, šla voda od stavidla dřevěným vantrokem na vodní kolo. Odtud pak odtokovým zaklenutým kanálem zpět do vodoteče.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      Popisdochováno celodřevěné vodní kolo o Ø 7, 5 metru.
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 1,7 m3/s, spád 4,8 m, výkon 4,78 HP

      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      Popisdochováno celodřevěné vodní kolo o Ø 7, 5 metru.
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 1,7 m3/s, spád 4,8 m, výkon 4,78 HP

      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      PopisDále zde měla pracovat Francisova spirální turbina na výrobu elektrické energie, vše bylo připraveno, ale kvůli vážnému úrazu pana Světlíka již k realizaci nikdy nedošlo.
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisByl zde pomocný stabilní motor a také elektromotor.
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisByl zde pomocný stabilní motor a také elektromotor.
      Historické technologické prvky
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
      • moučný vysévač | Počet: 1x
        • kapsový výtah | Počet: 2x, jednoduchý
        • AutorMgr. Tereza Pavlíčková
          NázevMalé mechanické tkalcovny v povodí Zlatého potoka v Orlických horách
          Rok vydání2009
          Místo vydáníOS Libri
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMgr. Tereza Pavlíčková
          NázevMalé mechanické tkalcovny v povodí Zlatého potoka v Orlických horách
          Rok vydání2009
          Místo vydáníOS Libri
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 10

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          3.3.2013 11:57 uživatelem David Veverka (David Veverka)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 16.5.2018 10:10
          Tereza Pavlíčková 4.9.2013 11:04
          Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 17:21
          doxa (Jan Škoda) 30.3.2024 21:37