Začátkem 60. let 19. století hospodařil na mlýně Josef Laštovička, v pořadí třetí toho jména. V listopadu 1862 se oženil s Marií Zikmundovou, dcerou sedláka z Nížkova. Z manželství vzešlo 8 dětí, Josef (1863), Jan (1864), František (1865), příští mlynář Alois (1867), Marie (1869), Anna (1871), Matilda (1873) a Anežka (1875).
Podle sčítání idu v roce 1890 žilo na mlýně celkem 6 osob. Mlynář Josef Laštovička již nežil, majitelkou mlýna byla vdova Marie Laštovičková (rozená Zikmundová, narozena 7. 9. 1844), u které byla uvedena živnost mlynářství. S ní zde žily její 4 děti a jedna vnučka. Starší syn Jan (10. 2. 1864) vedl polní hospodářství mlýna, mladší syn Alois (16. 10. 1867) pracoval na mlýně jako čeledín a věnoval se mlynářskému řemeslu. Dcera Matilda (2. 11.1873) vypomáhala v domácnosti a nejmladší dcera Anežka (20. 10. 1875) pracovala jako děvečka. Nejmladší obyvatelce mlýna, vnučce mlynářky Marie, byly v době sčítání necelé 4 roky. Hospodářství mlýna obsahovalo 2 krávy, 3 voli a 2 selata.
V roce 1900 byl majitelem mlýna mlynář Alois Laštovička (narozen 1867). S ním zde žila jeho manželka Josefa, rozená Dajčová, (narozena 15. 2. 1874) a 3 synové Alois (1897), František (1898) a Josef (1900). V hospodářství mlýna bylo 11 kusů hovězího dobytka, 1 koza, 4 prasata, 15 slepic a 2 husy. Do dalšího sčítání v roce 1910 na mlýně přibyly další 4 děti páru, a to Marie (narozena 1902), Emílie (1904), Jindřich (1905) a Anna (1907). Bydlela zde také služka Marie Pibilová.