Kdo chce mlít, musí také snášet klapot.
(německé přísloví)

Lhotecký mlýn

Lhotecký mlýn
38
2
Lhota
378 33
Jindřichův Hradec
Lhota u Sedla
49° 2' 25.3'', 15° 3' 46.7''
Mlýniště bez mlýna
Při příjezdu do obce Lhota od východu byl prvním stavením vlevo od silnice mlýn či přesněji samostatně stojící mlýnice. První budovy vpravo patřily ke mlýnu či správně mlýn k nim. Mlýn je uveden v Berní rule z r. 1654 a matrikami doložen v r. 1732. Provoz mlýna byl ukončen až na počátku padesátých let minulého století. Ke mlýnu patřila i pila. Do současnosti se dochovalo několik stavebních prvků.
Na východním okraji obce
Lhotský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn matrikami doložen v roce 1732, ale Berní rula z r. 1654 uvádí na Novobystřickém panství ve vsi Lhota dva mlýny. Oba vlastní o jednom kole a to mlýn Václava Hamerníka a Jana Mlynáře. Jan Mlynář měl 11 strychů rolí, choval 4 voly a 12 kusů dobytka, 5 ovcí a 7 sviní.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Mlýn s pilou uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r. 1930.

Mlýn v provozu po celou dobu války o čem vypovídá tzv. Deník mletí pro mlýny v okolí Nové Bystřice.

Po válce přidělen na mlýn národní správce Jan Kratochvíl, mlynářský stárek. K 1.1.1947 uváděno spadlé vodní kolo, které nebylo nikdy již zhotoveno nové. Na mlýně se vystřídali další osídlenci.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Schnell
  • Traxler
  • Oppel
  • Kratochvíl

Historie mlýna také obsahuje:

Před rokem 1768 Philipp Schnell

Od 23. lednem roku 1768 Wenzel Schnell

Od 15. listopadu 1796 Johann Schnell

Od 22. dubna 1838 Franz Dräxlera (Traxler)

Od 10. listopadu 1882 vdova Antonie Traxler

Od 4. dubna 1907 Josef a Magdalena Traxler

Od 30. dubna 1912 Josef Oppel

1.3.1946 – 20.4.1947 Jan Kratochvíl

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 2, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství České Budějovice/Důchodkový kontrolní úřad Nová Bystřice
Název toku: Bystřice
Obec, čp. : Lhota 37
Podnikatel: Jos. Oppl
Druh živnosti: mlýn a pila
Počet a druh vodních motorů: 3 kola na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 10

SokA Jindřichův Hradec
Fond ONV Jndřichův Hradec
Inv.č.54, karton č.18, signatura 10
Za 2. světové války se mlýn nacházel na území Sudet, mlynář Josef Oppel, mlýn byl v provozu a v provozu zůstal i po 31.7.1945. Poslední mlynář s rodinou byl pravděpodobně po válce odsunut. Národní správce Jan Kratochvíl. Mlýn mlel námezdně pro obce Číměř a Vyšpachy.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    08 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
            • zcela bez technologie aj.
            Vodní kniha OÚ Nová Bystřice, pol.č.152, strana 235
            (Český překlad prvotního zápisu – výpis)
            Obec: Lhota
            Mlýn čp.2 /Lhotský mlýn/
            Pila
            Majitel: Tomáš Traxler
            Voda užívána k pohonu mlýna o 3 mlýnských složeních a 1 stoupě, se 3mi koly na svrchní vodu 3,63 m, 4,27 m, 4,42 m v průměru a pily s 1 kolem na spodní vodu 0,79 m vysokým a 0,74 m širokým. Všechna kola se dvěma dřevěnými věnci. Mlýnské kameny 0,79 m v průměru.
            Voda teče od hamrů Františka Oppela čp. 27 ve Lhotě až na malý jez a z tohoto vpouštěcím stavidlem potokem až k náhonu 10,4 m dlouhému, 1,4 m širokému a 0,75 m vysokému. Od tohoto mlýnského náhonu odbočuje po levé straně 6,55 m dlouhý, 1,26 m široký a 0,58 m vysoký náhon k pile. V mlýnském náhonu jsou 3 stavidla ke kolům ve světlosti 0,32 m široké (mlýnské složení a stoupa), 0,36 m široké a 0,36 m široké, všechna 0,26 m vysoká. Přebytečná voda se odvádí výřezem v prkně levého břehu. V náhonu k pile padací stavidlo k pohonnému kolu a na konci žlabu odtéká přebytečná voda, která se též používá k zajištění zpětného pohybu řeziva malým kolem. V malém rybníku u jezu jalový příkop 7,75 m dlouhý se 3mi stavidly 0,92 m širokými a 0,85 m vysokými. U spodní vody žádný žlab. Po použití se spojuje s vodou odtékající jalovým příkopem.
            Přípustná výška vody je stabilizována horní hranou železné skoby vodorovně zapuštěné do druhého pískovcového sloupku na pravé straně u jalového příkopu.
            Značka normálu je na louce parc.č. 312 a to 5,4 m od severního rohu v prodlouženéí východní východní fronty budovy a 8,5 m západně, v zemi zazděný a zasypaný kamenný sloupek spojený s vodorovným křížem, v jehož horní ploše je zapuštěn uprostřed železný hřeb a vyryta začáteční písmena jména majitele mlýna (T.T.) a letopočet zasazení (1879). Značka byla vsazena 7.8.1879.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • stoupa
            • olejna
            • náhon
            • vantroky
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            VýrobceNeznámý
            PopisV r. 1930 3 vodní kola o celkovém výkonu 10 ks
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            VýrobceNeznámý
            PopisV r. 1930 3 vodní kola o celkovém výkonu 10 ks
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            Žádná položka není vyplněna

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            15.7.2021 22:37 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 22.7.2021 20:32