Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Historie mlýna sahá nejméně do roku 1535. (FK)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1919 - mlýn získal nový náhon, který využil vodu z výše položeného Hamerského mlýna (FK)
1924 - turbína, na kterou svádělo vodu litinové potrubí (FK)
1930 Viktor Nekola
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1939 - nájemci bratři Hlaváčkové (RR)
1948 - komunisté mlýn zabavili mlynáři Popelovi. (FK)
Do roku 1960 mlýn sloužil družstvu ke šrotování krmiva, pak zde byl sklad zeleniny. (FK)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Jediná obyvatelka mlýna v posledních desetiletích, manželka posledního mlynáře, bydlela ve zchátralé stavbě ještě před třemi roky. Stavbu zažila v podobě, do jaké ji přestavěl za první republiky architekt Jiří Popel. V roce 1948 komunisté mlýn zabavili, po roce 1990 stát mlýn vrátil Popelově dceři Janě Vlaskové. „Dodnes si vybavuji vůni mouky, před očima vidím, jak se po dvoře proháněla drůbež. Můj otec státu předával fungující mlýn, zpátky jsme dostali zříceninu,“ zlobí se Vlasková. (FK)
Do roku 1960 mlýn sloužil družstvu ke šrotování krmiva, pak zde byl sklad zeleniny. (FK)
Vývoj po roce 1989
Po roce 1990 stát mlýn vrátil Popelově dceři Janě Vlaskové. (FK)
Po roce 1990 mlýn sloužil jako sklad stavební firmě. (FK)
Stavbu upravuje Karel Haferník na restaurátorskou dílnu a ve vrchních patrech byt. (FK)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
V roce 1631 zde byl mlynářem Paul Faust. (FK)
1838 František Hellauer
1930 Viktor Nekola
do 1948 - Popel (FK)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
