Historie
Obecná historie:
V okolí Smrčné na začátku 18. století vznikají skelné hutě. Vilémovská huť existuje až do roku 1752. Tehdy se stěhuje do Hutí (dnes zaniklá sklářská osada na jižní straně Puchýrny).
Huť byla založena Karl von Palmem v jižním cípu smrčenského katastru a to někdy kolem roku 175O, jak uvádí kronikář Streichsbier. Zachytila ji dokonce vizitační komise v roce 1756. Podle tzv. tereziánského katastru vedl tuto sklárnu jeden sklářský mistr, jménem Karlsberger, který si zde vydržoval 8 tovaryšů a dokonce 1 učně. Roční plat coby mistra a "řídícího sklárny" v jedné osobě obnášel 1.500 zlatých. Z uvedené sumy bylo nutné si vydržovat jak celý personál, tak také financovat všechny potřeby sklárny. Vrchnosti pak mistr musel ročně odvádět 74 zlatých. K zabezpečení plynulého provozu huti sloužily jak okolní dosud nedotčené lesní porosty, tak také mlýnské zařízení při staré sklárně v hospodářském dvoře. To do nové huti dodávalo hamrem roztlučený křemen dobývaný na několika místech po okolí.
Při potoce podle historických pramenů stával havířský domek později přestavěný na mlýn o jednom složení, který sloužil jako drtírna Karlovy Huti a nakonec jako Bouchnerova brusírna (1931), dnes U STUPNÍKU. Brusírna poháněná vodním dílem na Smrčenském potoce fungovala ještě po 2. světové válce. Nedostatek vody zde byl řešen používáním parního stroje.
(s využitím podkladů Ladislava Vilímka)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
