Čtyři věci nevytvářejí dobrý příbytek tomu,
kdo je má za sousedy:
kovadlina, potok, pekařská pec a mlýn.
(německé přísloví)

Nový mlýn

Nový mlýn
2/37
30
Doubrava
375 01
České Budějovice
Doubrava nad Vltavou
49° 16' 25.5'', 14° 20' 15.1''
Mlýniště bez mlýna
Zbytky mlýnu i s jezem jsou ukryté pod vodní hladinou Orlické přehrady.
V minulosti zde stával vodní mlýn, později přestavěný na vodní elektrárnu pro protivínský pivovar Platan.
samota
Vltava
volně přístupný

Obecná historie:

Pamětní kniha obce Doubravy
https://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_ceske_budejovice-kroniky_obecni-d-doubrava
...Roku 1420 odňato bylo církvi katolické její jmění a stalo se majetkem koruny královské. Německý císař Zikmund, který se ucházel o český trůn, udělil Týnsko panu Oldřichu z Rožmberka, katolickému pánovi, aby tak měl mocného přívržence zajištěného. Když pak Jiří z Poděbrad stal se králem (1458), zastavil Týn a vsi příslušné Janovi II. ze Soutic, svému spojenci v boji proti katolickým pánům. Z rodu pánů ze Soutic, zvaných Čabelických, udržel si Týn i Doubravu po dlouhou dobu.
Doubrava v té době byla již čítána k panství Kalady (skutečný staročeský název). Zde prvně připomíná se r. 1588: „... ves Doubrava s mlýnem pod touž vsí na Vltavě. Byl-li mlýn již dřív, není nám známo...
Strana 15: „Nový mlýn“ Zmínka byla v r.1588 o mlýně na Vltavě pod Doubravou. V novější době nazván „Nový mlýn“. Poslední jeho majitel p. Fr. Petr mlýn prodal velkostatkáři Švarcenberkovi a přijal mimo peněžitou náhradu mlýn Kořenský pod Neznašovem. V době kdy píši tuto kroniku, pracuje se na vybudování elektrárny, která bude dodávati proud Švarceberkovu pivovaru v Protivíně. Tak tento staletý mlýn zanikl. Stavbu provádí Všeobecná stavební společnost v Praze. Vedením stavby pověřen pan inženýr Helmayer.
Strana 18: V roce 1929 dostavěna elektrárna.

Roku 1929 na jeho místě dokončena elektrárna protivínského pivovaru. Spolu s výstavbou elektrárny zvýšen místní jez až na 2,8 metrů a u levého břehu vybudována 62 metrů dlouhá vorová propust.
Jez propust a náhon elektrárny se zachoval do dneška a je zaplaven orlickou přehradou. Budova elektrárny byla zbořena a nad hladinu ční její trosky jako ostrůvek, patrný i na leteckém snímku na www.Mapy.cz


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Doubrava v té době byla již čítána k panství Kalady (skutečný staročeský název). Zde prvně připomíná se r. 1588: „... ves Doubrava s mlýnem pod touž vsí na Vltavě. Byl-li mlýn již dřív, není nám známo...

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

1693-1697 Vít Řežábek s manž. Dorotou (1687 doloženi na Horním Lipovsku)

1700 Pavel Řežábek s manž. Alžbětou

1702-1704 Vavřinec Veselý

1705-1710 Šebestián Lukeš s manž. Annou

1718 královský apelační rada Vilém z Glauchova v relaci poprvé uvádí pod názvem Nový mlýn

1725-1736 Matěj Kouba s manž. Veronikou

1736-1742 Jan Kouba

1759-1773 Jiří Kouba (1718-1799), s Marií Magdalenou roz. Podhajskou

1794-1806 Jan Kouba (*1762) s Marií roz. Zárubovou

1807-1820 Tomáš Seman s manž. Marianou

1820 Jan Řešátko (1786-1842), syn mlynáře z Hostomic a Lochovic s Marianou (1793-1872), dcerou Václava Diviše, řezníka z Krásné Hory

po smrti Jan mlýn spravuje vdova

1852 bratři Josef a Karel Řešátkovi, Josef 1869 odešel na mlýn v Žimuticích u Týna

1862-1890 Karel Řešátko s Kateřinou roz. Jirouškovou, dc. sedláka z Rukávče

1890-1902 synovec Josef Řešátko (syn Josefa ze Žimutic)

ve mlýně 2 koně a 4 krávy

1902 František Petr (1867-1917), syn chalupníka z Kučeře s Marií roz. Šonkovou z Hvožďan u Bechyně, nebyl vyučeným mlynářem

ve mlýně stárek, mlýádek a čeledín

chová 2 koně, 6 ks hovězího dobytka a 11 prasat

1905 udělena koncese pro provoz veřejného přívozu přes řeku (1915 zrušena, 1918 a 1927 obnovena, 1930 zanikla)

v květnu 1917 zemřel Frantšek Petr

mlýn spravuje vdova a syn František, vyučený mlynář, který musel být vyreklamován z vojny

1917 vyměněno vodní kolo

1919 mlýn nepracuje, v provozu pouze pila

1921 František Petr se oženil s Annou Dvořákovou

ve mlýně 2 služky, čeledín, 2 mlynářští pomocníci, stárek, 1 učeň, strojník na pile a 1 zaměstnanec ve výrobě nábytku.

mlýn silně zadlužen

od 1926 mlýn nepracuje

pol. 1927 František Petr a Schwarzenberské ústřední ředitelství v Hluboké n/Vlt. společně podávají projekt na využití vodní síly

říjen 1927 odhášena pilařská živnost

2. dubna 1928 podepsána kupní smlouva, prodávající Marie Petrová, kupujícím Adolf Schwarzenberg

František Petr dostal náhradou Kořenský mlýn a ohromný doplatek.

Stavbu elektrárny vedl ing. Helmayer

14. října 1929 zahájen provoz elektrárny

jelikož vzdutí bylo o 2,25 m vyšší, bylo nutno vyřešit spory s eletrárnou v Rejsíkově a mlýnem v Horním Lipovsku

všichni okolní obyvatelé dostali jednorázové odškodné 5000 Kč s tím, že se vzdávají dalších nároků

Ředitel elektrárny Glozer, cca 10 zaměstnanců

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

1960 elektrárna s obytným domem zbořeny, jez, propusť a náhon elektrárny zůstaly zachovány

turbíny demontovány a odvezeny na Moravu

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Řežábek
  • Veselý
  • Lukeš
  • Kouba
  • Petr
  • Seman
  • Řešátko

Historie mlýna také obsahuje:

1693-1697 Vít Řežábek

1700 Pavel Řežábek

1702-1704 Vavřinec Veselý

1705-1710 Šebestián Lukeš

1725-1736 Matěj Kouba

1736-1742 Jan Kouba

1759-1773 Jiří Kouba

1794-1806 Jan Kouba

1807-1820 Tomáš Seman

1820-1842 Jan Řešátko

1852-1890 Karel Řešátko
1890-1902 Josef Řešátko

1902-1917 František Petr

1917- Marie Petrová

-1928 František Petr ml.

1928- Adolf Schwarzenberg

1930 Marie Petrová


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • živnostenský list
neexistuje
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      1917 za mlýnem postavena nová patrová obytná budova a hospodářské budovy, vše pak sloužilo i pro zaměstnance elektrárny.
          • zcela bez technologie aj.
          Mlýnská technologie je zcela zlikvidována, co se týče výstroje vodní elektrárny, jsou po poklesu hladiny ke spatření zbytky turbín a česlic u vtokových objektů.
          Žádná položka není vyplněna
          1928: 3 žitné a 1 porcelánová stolice
          1 francouzský kámen
          Zaniklý
          • pila
          • výroba elektrické energie
          Při mlýně stávala pila.
          1918 zahájena výstavba nové pily u severního štítu mlýnské budovy, dlouhé 16 m a široké 9 m. Měla dřevěnou konstruki upevněnou na zděných blocích a směrem od vody byla chráněna terasní zdí. Měla patro, celkem zde pracovaly 3 pily: rámová, pásmová a sámovačka. Původně poháněna vodním kolem, 1920 přestavěna na parní pohon se strojovnou přistavěnou k pile.
          1928 na pile katr s cirkulárkou
          1920 elektřina pro vlastní osvětlení
          • jez
          • stavidlo
          • odtokový kanál
          1917 voda ke kolu přiváděna přes 2 sdružená stavidla
          1928 jez dlouhý 66 m, dřevěné konstrukce, dlážděný kameny, proti podemletí chráněn štětovou stěnou umístěnou po i proti vidě
          Propusť široká 12 m, dřevěné srubové konstrukce při levém břehu
          Nový jez kamenný, délka 46,5 m, na koruně pohyblivé dřevěné nápatky o výšce 40 cm, vzedmutí o 2,25 m vyšší než původní stav, před vtokem do přívodního kanálu 3 ledolamy ze železných kolejnic a dřeva, vyplněné kamenem
          Nová propusť o délce 60 m s 22 retardéry, mohou zde proplouvat lodě až o délce 50 m
          Voda byla přiváděna přímo od jezu, při poklesu vodní hladiny Vltavy je vidět zachovalý jez i s kompletním spodkem mlýna (elektrárny).
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1837: 2 kola
          1917 staré dřevěné kolo o prům. 5,1 m nahrazeno novým se smíšenou dřevěno-železnou konstrukcí systému Sagabien-Zuppinger o stejném průměru
          1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2,4 m3/s, spád 1,3 m, výkon 12 HP
          1928: hltnost 4,69 m3/s, spád 1,1 m
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1837: 2 kola
          1917 staré dřevěné kolo o prům. 5,1 m nahrazeno novým se smíšenou dřevěno-železnou konstrukcí systému Sagabien-Zuppinger o stejném průměru
          1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2,4 m3/s, spád 1,3 m, výkon 12 HP
          1928: hltnost 4,69 m3/s, spád 1,1 m
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Popis1929: 2 rychloběžné Francisovy turbíny se svislou osou, 115 ot/min., hltnost 2 x 19 m3/s, spád 3,1 m, celk výkon 640 HP
          1960 obě turbíny demontovány a převezeny na Moravu, turbínové kašny odstřeleny
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          VýrobceWichterle & Kovařík, Prostějov
          Popispro pohon mlýna a pily, výkon 20 HP, topilo se pilinami
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          VýrobceWichterle & Kovařík, Prostějov
          Popispro pohon mlýna a pily, výkon 20 HP, topilo se pilinami
          Typdynamo
          StavZaniklý
          Popis1920 dynamo pro vlastní osvětlení
          1929 turbíny propojené s vertikálními třífazovými generátory, proud veden do protivínského pivovaru, případný přebytek do sítě jihočeských elektráren
          Historické technologické prvky
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Týn nad Vltavou
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-t-tyn_nad_vltavou
          Datum citace internetového zdroje24.2.2020
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Týn nad Vltavou
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-t-tyn_nad_vltavou
          Datum citace internetového zdroje24.2.2020
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Chrášťany
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-ch-chrastany
          Datum citace internetového zdroje24.2.2020
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevSčítání lidu pro čp.30 obce Doubrava
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/scitani_lidu-soka_ceske_budejovice-1869-soudni_okres_tyn_nad_vltavou-d-doubrava
          Datum citace internetového zdroje24.2.2020
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevPamětní kniha obce Doubravy
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_ceske_budejovice-kroniky_obecni-d-doubrava
          Datum citace internetového zdroje24.2.2020
          AutorMinisterstvo veřejných prací
          NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 2, s. 38
          Datum citace internetového zdroje24.2.2020
          Autorhorydoly.cz
          NázevStarý Nový Mlýn na Vltavě
          Rok vydání2019
          Odkazhttps://www.youtube.com/watch?v=sPL2v58ebx4
          Datum citace internetového zdroje1/2021
          Autorhorydoly.cz
          NázevNový mlýn Údraž na Vltavě
          Rok vydání2015
          Odkazhttps://www.youtube.com/watch?v=ihNBUCBCpbU
          Datum citace internetového zdroje1/2021
          AutorJaroslava Pixová
          NázevKdyž Vltava zpívala I., Od Týna po Rejsíkov
          Rok vydání2022
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněnís. 224-238
          AutorJan Čáka
          NázevZmizelá Vltava
          Rok vydání1997
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 191-192

          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura
          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          4.9.2012 17:13 uživatelem Teodor

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 7.5.2018 12:13
          doxa (Jan Škoda) 17.1.2024 15:02
          pepino 7.10.2020 21:17