Klavarský mlýn

Mlýn postavil v roce 1289 se svolením Hynka z Dubé, majitele vsi, Martin Žibřid a mlynářská práce byla svěřena Kundrátu Kurtfruntovi. Ten byl povinen odvádět z mlýna dvě pětiny výnosu a mimoto každoročně i 8 vepřů po 7 neděl vykrmovaných panu Hynkovi. Zda však byl zmíněný rok opravdu počátkem mlýna, nebo zda tehdy tento mlýn vznikl na základech předchozího, který mohl pocházet již ze století 12. (nebo dokonce 10.), nedá se s určitostí doložit. Od roku 1437 mlýn spravovala jako součást kolínského panství královská komora. V roce 1556 se klavarský mlýn dostal do majetku rodu Karla staršího ze Žerotína, ovšem Žerotínové si jej příliš nehleděli a v roce 1581 jej prodali rytíři Mikuláši Hlaváčovi z Vojenic a Cerhýnek. V opraveném mlýně hospodařil mlynář Michal, který nejen mlel mouku, ale začal ve velkém vyrábět i kroupy, na nichž zbohatl. Za třicetileté války v roce 1629 mlýn vyhořel. Znovu jej postavili příslušníci šlechtického rodu Hlaváčových. Majitelka Johanna Ludmila Hlaváčová, rozená Šléglová ze Šicndorfu, po ovdovění znovu provdána za Viléma Střelu z Rokyc, odmítla po třicetileté válce zaplatit za Klavary poplatky a odvádět roční plat; soudní při však prohrála, neboť mlýn byl poddanský. Dalším majitelem mlýna byl od roku 1690 hrabě Vratislav ze Šternberka, který ho připojil k cerhenickému panství, jemuž patřil až do roku 1848. Od počátku 18. století na něm soukromí mlynáři získali dědičný nájem.

Po roce 1848 hospodařil ve mlýně mlynář Jan Slánský, který se velmi zasloužil o jeho rozvoj, a navíc se velmi angažoval ve veřejném a vlasteneckém životě. Za mlynáře Slánského byl mlýn přestavěn v pseudogotickém slohu ve 2. polovině 19. století a v roce 1884 pro něj byl postaven v zahradě altánek, který navrhl Ottokar Douša; altánek je dnes zcela ve zříceninách. Jeho syn Břetislav prodal mlýn 5. února 1918 Františku Procházkovi. Dne 20. února 1920 mlýn vyhořel. V té době ho měl v nájmu starokolínský mlynář Loupal. Majitel František Procházka však mlýn znovu postavil do roku 1928 a vybavil ho moderními stroji. V únoru 1929 byl mlýn opět uveden do provozu, v roce 1930 vznikla veřejná obchodní společnost Klavarské mlýny Procházka & Funda. V roce 1948 byl mlýn znárodněn a začleněn do Středočeských mlýnů, pracoval do roku 1953, kdy byl přeměněn na šrotovnu a mísírnu krmiv. Bez potřebné údržby stavba rychle chátrala, provoz byl zcela ukončen v roce 1990. Část chátrajícího areálu je dnes využívána jako pila, zbytek areálu se mění ve zříceninu.