mlýn u Března, Podhrázecký mlýn

1759 Jan Šilhánek předává mlýn synu Jakubovi za 200 zlatých rýnských

z mlýna odváděn nájem vrchnosti 14 zl. a 14 korců mlynářského obilí v pololetních splátkách. Mlynář byl povinen mlít a šrotovat pro potřeby panství zdarma a dodat po jednom korci mouky pšeničné a žitmé včetně otrub, stejné množství krup a 2 korce šrotu. V období žní, sen a otav může panská kancelář povolat držitele mlýna na výpomoc.

po smrti Jakuba Šilhánka zde zůstala vdova s dětmi, mlýn byl již ve špatném stavu, proto jej 1786 prodala včetně polí a stodoly za 300 zl. Matouši Levenkovi pro jeho syna Samuela

Samuel Levenk zpočátku mlýn provozoval, ale mlýnské zařízení bylo již netolik opotřebované, že po několika letech mletí ukončil a provozoval zde jen polní hospodářství

1795 vyměnil chalupu s Václavem Richterem za hospodu v Dnebohu na púanství Mnichovohradišťském

1797 mlýnskou chalupu zakoupili Václav a Ludmila Vondrlíkovi za 645 zl., chalupa stále vedena jako dominikální, majitelé měli povinnost roboty

Poslední majitelé Heršlovi.

Na přelomu 19. a 20. století již mlýn zřejmě nefungoval. Jeho držitelé měli k vrchnosti pouze robotní povinnost. Na počátku 20. století byly zdejší budovy užívány pouze k bydlení a někdy v této době vyhořely. (ŠJ)

V blízkosti dle kronikáře stával památný starý dub, podle něj přilehlé pole nazýváno "U dubu".