Seibertův, Siebertův mlýn

Objekt mlýna tvoří dvě budovy, budova mlýna s obytnou částí a přes roh do pravého úhlu je postavena malá přízemní hospodářská budova. Roh štítu mlýna je zesílen zděnou podpěrou.
Přízemní místnosti mlýna jsou zaklenuty klenbou.
Vlastní budova, tedy mlýnice se zanáškou a obytnou částí je dvoupatrová, postavená z kamene. Obytná část domu se skládá ze síně s černou kuchyní a světnice, kde původně stála pec a kachlová kamna. V prvním patře pak byla komora na obilí a potraviny. Místnosti byly osvětlovány dvoukřídlými okny s šesti tabulkami. Provozní prostory měly ještě někdy v sedmdesátých letech zachovány mlecí zařízení. Toto zařízení bylo novější, pocházelo z roku 1936, kdy bylo přebudováno na elektrický pohon. Také byla zachována z původního mlecího zařízení hřídel vodního kola a jedna mlecí stolice, která sloužila pouze ke šrotování. Dvůr mlýna pak uzavíraly chlévy, část stodoly a kůlna. Bohužel, dnes mlýnská budova není vůbec udržována a chátrá. V místech, kudy byla voda přiváděná k mlýnu a v bývalé lednici, jsou dnes vzrostlé keře. O to smutnější je, že je mlýn uvedený na Seznamu kulturních památek v okresu Kroměříž, jak už jsme si říkali.
xxx
Hodnotná technická památka se nachází v severovýchodní části obce. Sestává z jednopatrové mlýnské budovy a přízemního hospodářského objektu. Výstavba v 18. století, část technického zařízení pochází z roku 1936.
Mlýnská budova s obytnou částí je dvoupodlažní s polovalbovou střechou s pálenou krytinou. Severovýchodní roh budovy tvoří mohutný nárožní pilíř. K jihovýchodnímu rohu mlýnu přiléhá přízemní hospodářská budova, původně tvořená dvěma částmi ve tvaru písmene L. Dodnes se dochovala jen část kolmá k mlýnské budově, z cihelného zdiva, krytá pálenou taškou a s dřevěnými štíty.
Významná technická památka regionu. Obytná část domu má shodnou dispozici s tradičním domem v obci.
Vodní mlýn původně na horní vodu o jednom složení je uváděn v archivních dokladech již v roce 1750 jako panský mlýn. V roce 1830 zděná stavba odpovídající současnému stavu. Vlastní provozní prostory /mlýnice, zanáška/, spolu s obytnými tvoří jednopatrovou budovu postavenou z kamene. Střecha novější pokrytá křidlicí. Obytná část domu se skládá ze síně se zachovalou černou kuchyni a z jizby, kde však chybí původní topeniště, které tvořila pec a kachlová kamna. Přízemní prostory jsou zaklenuty klenbou. V prvním patře komora na obilí a potraviny. Místnosti jsou osvětleny dvojitými dvoukřídlými okny se šesti tabulkami. Provozní prostory mají zachovány mlecí zařízení, které je však novější a mechanizované, pochází z roku 1936, kdy bylo přebudováno na elektrický pohon. Z původního mlecího zařízení zůstala zachována jen hřídel vodního kola a jedna mlecí stolice, sloužící jen ke šrotování. Nad mlýnem je patrný náhon a rybník a vantroky. Dvůr mlýna uzavírají chlévy, část stodoly a kůlna.
Mlýn patří k významným technickým památkám regionu dokládající vývoj mlynářské techniky, od tradičních forem období feudalismu až po její stav v dnešním století. Obytná část má shodnou dispozici s tradičním lidovým domem obce.
Stav objektu celkem dobrý. Vzhledem k tomu, že posledni majitel neprováděl nutnou údržbu, je třeba stavbu omitnout, asanovat zbylou část stodoly a rekonstruovat mlecí zařízení.
Původně vodní mlýn na mletí obilí, asi po roce 1950 jen obytný dům. Od roku 1980 snaha MNV Rožtín obnovit mlýnské zařízeni spolu se zřízením místního památníku objekt zpřístupnit veřejnosti. Vzhledem k tomu, že obec je centrum turistického ruchu a rekreační oblasti jsou k tomu všechny předpoklady.
M.Válka, 23.3.1980