Beňovský mlýn
Mlýn stával na dolním konci obce Beňov u Moštěnky. Je pravděpodobné, že patřil k nejstarším mlýnům v širokém okolí, protože beňovský rektor František Mazač (působil v letech 1852-1883) našel mlýnské kamenné kolo s letopočtem 1241.
Záznam v kronice obce uvádí mlýn v roce 1480. Dle sdělení kronikáře byl údajně v kamenu vytesán letopočet nižšího čísla. V roce 1568 je psán na mlýně Mikuláš Krmola, v roce 1594 jeho syn Daniel Krmola, pak Jan Mlynář, zvaný též Vodička, který v roce 1626 po vpádu Mansfelda zahynul a vojsko mlýn vypálilo. Jeho syn Jan zahynul za války švédské. V roce 1650 vrchnost mlýn prodala Martinu a Matoušovi, synům Jana Jesenského za 1800 zlatých moravských. Lánský rejstřík uvádí v roce 1675 mlýn a tři složení. V roce 1700 a v následujících desetiletích je uváděn rod Stružkův, který jej držel přes 100 let.
V zahradě mlýna se nachází kamenný kříž, který nechal postavit v roce 1835 mlynář František Odstrčil, údajně za zneuctění mladé děvečky, která u mlýna žala trávu. Nešťastná dívka se skokem do vody utopila.
Na místném hřbitově je pomník rodiny mlynáře Vejmelky. V roce 1917 je uváděno přestěhování zdejšího mlynáře Horáka na Slovensko. Po první světové válce koupil mlýn Karel Novák, prezident Zemského soudu v Brně, který u něj nehal postavit velkou vilu. Dojížděl na krátký pobyt, mlýn však do provozu neuvedl.
Mlýn a všechny budovy s ním související zanikly v době, kdy zde „hospodařilo“ JZD. V roce 1958 bydleli v obytných budovách nájemníci. Budovy byly velmi zchátralé, jen chlév u mlýna byl v dobrém stavu. V současné době se na místě mlýna nachází hospodářské budovy původně určené pro chov dobytka. Ty jsou dnes využívány místním podnikatelem pro potřeby pohřební služby.
Zdroj: Beňov Prusy historie a současnost, Marie Špalková, 2012; informační tabule u mlýna
