Historie
Obecná historie:
První zmínka o Dolním mlýně v Chocni pochází z roku 1509, kdy panství drželi Pernštejnové a tehdy se jednalo o vrchnostenský mlýn, který šlechta pronajímala mlynářům. Jména prvních nájemců nejsou známa, nicméně od konce 18. století byl v držení rodiny Kopeckých, poté zde působil mlynář Josef Ringl. Původně jednoduchý mlýn měl od roku 1704 čtyři mlecí složení, což svědčí o tom, že se sem sjížděli lidé ze širokého okolí. Tehdy se mlelo výlučně zrní, které si v pytlích přivezl zemědělec, jenž si pak odvážel svou vlastní mouku, což se změnilo se zavedením válcových stolic, čehož se však Dolní mlýn nedočkal. Roku 1839 ještě vody náhonu obtékaly budovu v těsné blízkosti, včetně místa za mlýnem, kde se dnes nachází travnatá plocha s chodníkem na nábřeží. Ve mlýně se přestalo mlít roku 1857, kdy se na opačném břehu náhonu začala stavět nová přádelna a budova klapáče byla poté využívána jako ubytovna pro dělníky přádelny. V letech 1928 - 1931 byl regulován tok Tiché Orlice a v té době bylo upraveno i okolí mlýna, přičemž část náhonu byla zasypána a vzniklo tak místo pro pěší a úzkou silnici za mlýnem. Po roce 1945 byla k budově přistavěna další část a později v přízemí byly otevřeny obchody. Klasicistní budova Dolního mlýna byla tak silně přestavěna, že jeho účel připomínají snad jen vody Tiché Orlice, která dříve roztáčela vodní kolo klapáče.
https://cestou-necestou.estranky.cz/clanky/vetrne-a-vodni-mlyny/vodni-mlyny-v-cechach/chocen---dolni-mlyn.html
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn uváděn v soupisu panských mlýnů z roku 1704 se 4(!) mlecími složeními.(RUr)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více
Prvním a největším průmyslovým podnikem Chocně a okolí byla přádelna lnu. Společnost založili roku 1856 vídeňští obchodníci Johann Gustav Wehle a Maxmilian Metzel, David Müller ze Svitav, Marcus Schnürmann z Valašského Meziříčí a Salomon Fischer, kteří zakoupili tzv. Dolní mlýn na vydatném náhonu Tiché Orlice. Stodvanáctimetrová budova přádelny, trojtraktová stavba o čtyřiačtyřiceti okenních osách, se stavěla od května 1857. Téhož roku byl mlýn přestavěn pro dělnické bydlení a přikoupená někdejší papírna čp. 245 na byty ředitelské – tzv. Zámeček. Společnost však záhy vyčerpala svůj kapitál a v květnu 1859 musela vyhlásit úpadek. Roku 1861 její provoz obnovil Balthazar Szábel (1814–1869, od 1863 rytíř), velkoobchodník a politik z Olomouce. Zřídil zde kromě turbínového (300 HP) také parní pohon (500 HP) a plynové osvětlení a založil rovněž park mezi přádelnou a Zámečkem, tehdy sídlem ředitele Ludwiga Noeggeratha a správce Ignaze Vogela. Podnik zaměstnával k roku 1866 pět set dělníků. Po Szábelově smrti připadla továrna šesti dědicům, neprosperovala však a roku 1901 ji zastavili. Moritz Robitschek (1862–1933), někdejší ředitel přádelny v České Třebové-Parníku, spolu se svým bratrem Emanuelem Robitschkem (1851–1930) roku 1903 továrnu zakoupili a přebudovali na přádelnu bavlněné příze o kapacitě 30 000 vřeten, doplněnou roku 1909 tkalcovnou o 180 stavech (budova jižně od mlýna, na parcele 394/2), kde vyráběli pleny, hygienické prádlo a také patentní elastická obinadla. Přestavěli a zvýšili západní část továrního komplexu, přistavěli skladiště bavlny (na rohu ulic Ostrovní a Jiráskovy), instalovali nový pohon parní turbínou 1 500 HP a vystavěli nový tovární komín s vodojemem, který nese na své patce datum 1929. Od té doby se stavební podoba areálu již příliš nezměnila. Podnik byl za okupace arizován, po válce krátce navrácen, poté znárodněn a následně začleněn do n. p. Perla jako závod 05. Od roku 1972 se zde vyráběla také první domácí syntetická látka – tesil. Dodnes slouží především výrobě bavlněné příze.
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: