Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Zmínka o Pičínském mlýnu v soupisu poddaných podle víry z r. 1651 kde se píše, že mlýn patřil Janu Řešátku. Měl sestru Alžbětu a tovaryše Václava N.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
K roku 1740 zachycen mlynář Václav Fiala
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Milost Panny Marie Svatohorské č. 92 namalovaná na klenbě severního ambitu: „Dne 19. února 1667 splnila zde slib svůj urozená paní Dubská za zachování své z nebezpečenství života. Když přes rozvodněný potok jdouc, pomocí nejsv. Matky Svatohorské unikla.“
Nepochybně se jedná o Lidmilu Markétu Chlumčanskou z Přestavlk, která se v roce 1655 jako patnáctiletá provdala za Jana Václava Ferdinanda Dubského z Vitiněvsi a na Pičíně. Dubští a hlavně Chlumčanští podporovali svatohorské jezuity. Měli železářský závod (o tom více v knize Mlynář Martin Fiala jinak Kocour). Dubští sídlili v Pičíně na renesanční tvrzi, která se nachází půl hodiny cesty od mlýna ležícího na Kotenčickém potoce a zvaného Pičínský, Pilský nebo Podivínský.
(Věra Smolová)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
