Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Bez mlýna není vědy.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn v Křimicích

mlýn v Křimicích

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn v Křimicích

Čp.

2/15

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Plzeň - Křimice

PSČ

322 00

Okres

Plzeň-město

Katastrální území

Křimice

GPS

49° 45' 31.8'', 13° 18' 23.7''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Mlýn byl postaven jako panský vedle zámku v Křimicích pravděpodobně kolem r. 1732. Na poč. 20. století tu byla instalována turbína, která dodávala el. proud i do zámku. V padesátých letech 20. stol. byl mlýn znárodněn a v r. 1975 byl demolován. Dnes stojí obvodové zdi bývalého mlýna v zámecké památkové zóně.

Poloha vůči obci

Na severu obce vedle zámku na řece Mži

Vodní tok

Mže

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

veřejně přístupný

Historie

Obecná historie:

K roku 1930 byl křimický mlýn s elektrárnou vybavený jednou turbínou Girard o výkonu 33,8 HP. Po znárodnění chátral a počátkem sedmdesátých let 20. století byl zbořen. Dosud funkční poklopový jez byl v letech 1998–1999 opraven, stejný typ se nachází ještě na Ploučnici v České Lípě.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

https://www.portafontium.eu/iipimage/30070109/vejprnice-01_0040-n?x=313&y=12&w=539&h=253
roku 1654 (těžko říci, zda je to tentýž mlýn) je zde narození syna křimického mlynáře Ondřeje Miloty a jeho ženy Anny
a zde pak děti opět Miloty (mlynáře a chalupníka) se ženou Annou a nad nimi též křimického mlynáře Jiříka Millera a jeho ženy Alžběty rok 1655 https://www.portafontium.eu/iipimage/30070109/vejprnice-01_0080-n?x=-16&y=424&w=539&h=253
https://www.portafontium.eu/iipimage/30070109/vejprnice-01_0120-n?x=519&y=364&w=370&h=174 zde pak jde Milotovi za kmotra Jiřík Slawik z Červeného mlejna (zřejmě Vochovský)

https://www.portafontium.eu/iipimage/30070112/vejprnice-04_0120-n?x=0&y=-25&w=577&h=271 1736 narozeno dítě na mlýně v Křimicích otec mlynář Christoph Ebenhey, to bylo tady zřejmě jeho první a tady v lednu 1747 poslední dítě, které jsem našla v matrice https://www.portafontium.eu/iipimage/30070112/vejprnice-04_0610-n?x=-1&y=224&w=577&h=271 čili mezi 1736-1747 byl souvisle na Křimickém mlýně. (Tlučna)

Již v roce 1713 je v Křimicích uváděn jeden mlynář se dvěma tovaryši. Zřejmě ještě před výstavbou nového mlýna v r.1732 býval u tvrze v Křimicích mlýn.

Při určování doby výstavby nového mlýna je možné vycházet z doby stavby zámku v Křimicích roku 1732, kdy vznikly i budovy hospodářské. Mlýn byl postaven jako panský za hrabat z Vrtby. Šlo o zděný mlýn v bezprostřední blízkosti zámku. Mlýn měl dvě kola a stál na náhonu z řeky Mže.

Ve mlýně se mlelo i šrotovalo.

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Na počátku 20. století tu byla instalována turbína, která dodávala elektrický proud o napětí 120 voltů nejen pro mlýn, ale i do zámku a dalších objektů vrchnosti, tehdy Lobkoviců. /Viz ikonografie-ostatní/.

První republika (1919–1938)

1930 mlýn, elektrárna a čerpání vody, majitel JUDr. Jaroslav Lobkovic

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Po roce 1950 byl zrušen rozvod elektrického proudu vyráběného turbínou a objekty byly napojeny na veřejnou elektrickou síť.

Posledním mlynářem tu byl Antonín Valdman.

V padesátých letech 20. století byl mlýn znárodněn. V roce 1975 byla provedena demolice mlýna.

Události

Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Vývoj po roce 1989

Dnes z mlýna stojí pouze zbytek obvodových zdí, v katastru nemovitostí uvedeno pod čp. 2 jako tzv. jiná stavba. Zámek je opět v majetku rodiny Lobkoviců, je postupně opravován a celý komplex je označen jako památková zóna. Park u zámku je veřejně přístupný.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Milota
Ebenhey
Valdman

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1939 - JUDr. Jaroslav Lobkowicz (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

vrchnostenský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

baroko do roku 1800

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Nedaleko mlýna stojí socha sv. Jana Nepomuckého, který mohl se mlýnem souviset.

Historické stavební prvky – exteriér

prostup pro hřídel vodního kola
drobné sakrální památky

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pila
výroba elektrické energie

Zaniklý

jiné

Doplňkové a další provozy – popis

1930: mlýn, elektrárna a čerpání vody
v 19. stol. mlýn a pila

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
vantroky

Popis cesty vody ke mlýnu

Asi 1 km nad mlýnem se na Mži nachází jez Lobkowicz, přestavěný v roce 1912 na betonový se strmým horním okrajem a dvěma ovladatelnými propustmi u pravého břehu. V 80. letech byla na jezu zřízena MVE o výkonu 30 kW. U jezu Lobkowicz odbočuje z hlavního toku Mže mlýnský kanál, přivádějíci vodu k bývalému mlýnu a pile pod zámkem v Křimicích.
Přímo u mlýna se nalézá unikátní jez Záhorského, vystavěný v letech 1906-1911 podle projektu profesora pražské techniky Jana Záhorského (1872-1951). Jedná se o pohyblivý poklopový jez, na rozdíl od běžných poklopových jezů se zde však pohyblivé desky neotáčejí na kloubech, nýbrž jsou zavěšeny na tzv. slupicích, s nimiž jsou ozubenými převody zvedány a jištěny řetězy. Po uvolnění řetězu jsou opět spuštěny. Samočinně se otvírají i při zvýšeném tlaku vody. K jejich pohonu slouží vozík, pohybující se na kolejnicích na koruně hráze, který se spojkou připojuje k jednotlivým slupicím a ovládá se pak klikou. Jez byl rekonstruován v roce 2009 a je dnes plně funkční.
Na korunu jezu byla ze starého mostu přes Mži přenesena socha sv. Jana Nerpomuckého od významného barokního sochaře lazara Widmanna (1697-1769).
První pokusy s modelem poklopového jezu prováděl konstruktér Jan Záhorský (1872–1951) na podzim roku 1906 na odpadním kanále vodního kola železáren ve Strašicích za přítomnosti vodohospodářských odborníků, mj. Emila Zimmlera (1863–1950) či Eduarda Schwarzera (1872–1932). Konstrukce pak byla patentovaná v řadě zemí (rakouský patent č. 30570). Stavba pohyblivého jezu u vodní elektrárny čp. 58 u lobkowiczkého zámku v Křimicích pak proběhla v souvislosti s regulací řeky Mže v letech 1911–1913. Provedla ji firma stavitele Ferdinanda Kouta v úseku od jezu pod Malesicemi až k ústí odpadního kanálu zpět do řeky Mže, zpevněny byly i hráze přívodního kanálu. Jez o šířce 14 metrů má tři poklopy na výšku 1,6 metru, zavěšené na příhradové obslužné lávce, aby se dala regulovat hladina vzdutí. Konstrukci pravděpodobně dodala První českomoravská továrna na stroje, která držela licenci k Záhorského patentu.

Vodní motory

Typturbína Girardova

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930: 1 turbína Girard, hltnost 2,16 m3/s, spád 1,8 m, výkon 33,8 HP

Typturbína Girardova

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930: 1 turbína Girard, hltnost 2,16 m3/s, spád 1,8 m, výkon 33,8 HP

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisPodle dochovaných prostupů měl i s pilou 4, později 3 kola na spodní vodu.

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet: 3

Prameny

Literatura / Internet

AutorKlempera, Josef

NázevVodní mlýny v Čechách IV

Rok vydání2001

Místo vydánínakladatelství Libri Praha

Další upřesněníkniha str. 22-23

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorKlempera, Josef

NázevVodní mlýny v Čechách IV

Rok vydání2001

Místo vydánínakladatelství Libri Praha

Další upřesněníkniha str. 22-23

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Autor

Název

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazwww.krimice/eu/plzen5-krimice/historie

Datum citace internetového zdroje16.1.2017

Autor

NázevMalé vodní elektrárny na Mži

Rok vydání0

Místo vydáníZápadočeská univerzita v Plzni

Další upřesněníinternet

Odkazkke.zcu.cz/export/sites/kke/old_web/Files

Datum citace internetového zdroje17.1.2017

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznama a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 37

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorVladislava Valchářová

NázevPoklopový jez typu Záhorský

Další upřesněníIndustriální topografie

Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V007227

Datum citace internetového zdroje03 2025

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Vlevo u zámku jsou zbytky mlýna, pohled od severovýchodu, 2011, © autor neznámý

Historické mapy

I. vojenské mapování, výřez, 1764-68, © viz oldmaps.geolab.cz

II. vojenské mapování, výřez, 1836-52, © viz oldmaps.geolab.cz

Císařský povinný otisk, výřez, 1839, © viz archivnimapy.cuzk.cz

Indikační skica, výřez, 1839, © viz archivnimapy.cuzk.cz

letecká mapa a mapa pozemkového katastru, 2009 - 2018, © viz https://cirkevni-restituce.cuzk.cz

národní archiv leteckých měřických snímků, 1946, © viz lms.cuzk.cz

Mlýn v Křimicích čp.58, letecký snímek, 1956, © kontaminace.cenia.cz

Mlýn v Křimicích býv.čp.58, dnes čp.2, st.dříve 18, katastrální mapa na podkladě leteckého snímku, 1956, © kontaminace.cenia.cz

národní archiv leteckých měřických snímků, 1963, © viz lms.cuzk.cz

Mlýn v Křimicích býv.čp.58, dnes čp.2, st.dříve 18, katastrální mapa na podkladě leteckého snímku, 2010, © kontaminace.cenia.cz

Historické fotografie a pohlednice

Křimický zámek, za ním vzadu označen bývalý mlýn, nedatováno, © autor neznámý

Jez u mlýna, 1998, © NPÚ

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Pohled na zámek a zbytky mlýna v Křimicích od severovýchodu, 2011, © autor neznámý, (Prvky na obrázku: prostup pro hřídel vodního kola)

Socha sv. jana Nepomuckého od Lazara Widmann přenesená ze starého mostu přes Mži na korunu Záhorského jezu, 2019, © doxa;, (Prvky na obrázku: drobné sakrální památky)