Historie
Obecná historie:
Dřívější městys, dnes obec Mutěnín leží na úpatí Českého lesa. Osídlení tohoto místa je prastaré, původně české. Cesta, která jím prochází, patří k nejstarším přechodům z Čech do Bavorska a první obyvatelé se usazovali právě při ní. První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1253. V jedno období bylo v Mutěníně 5 mlýnů. Všechny ležely na Goldbachu - Zlatém potoku a trpěly při suchém počasí nedostatkem vody. Mutěnínský panský mlýn stál ve statku, kde byl i zámeček či pivovar. Většina budov v areálu je zbořena.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Kdy byl založen se nepodařilo zjistit, první písemná zmínka uvádí, že v roce 1786 byl prodán. Císařský povinný otisk a skica stabilního katastru v roce 1838: malá nespalná budova jako součást vrchnostenského areálu, zakresleno jedno kolo, na delším náhonu, který pokračuje přes dvůr. Na II. vojenském mapování - Františkově 1836-1852 není zakreslen, stejně tak není na mapě kultur z let 1834-1844.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V letech 1920 – 1945 mlynářem Franz Weidner *1876 Mutěnín. V seznamu vodních děl republiky Československé z roku 1930 není uveden. V kronice obce uváděn v roce 1932 jako mlynář Franz Weidner.
V letech 1920 – 1945 mlynářem Franz Weidner *1876 Mutěnín. kniha Bezirk Hostau v roce 1945 uvádí v č. 19 mlynáře Franze Weidnera. Budova je zřetelná i na leteckém snímku z roku 1947 a 1949.
Většina původního německého obyvatelstva obce byla součástí odsunu. Následně budova začala chátrat, stala se zdrojem stavebního materiálu až úplně zanikla.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
01 2013: Sladovnický mlýn stál ve statku, kde byl/je i zámeček či pivovar. Většina budov v areálu je zbořena, nedaleké pivovarské sklepy v rozvalu a v létě metrové kopřivy či divoká, nepokosená tráva.
Zbořeno vše kromě obytné části dvora. Tento zbytek pomalu likvidují současní "obyvatelé".
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Weidner
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: