Mlynáři a pekaři nekradou, člověk jim sám nosí.
(německé přísloví)

Sazenský mlýn

Sazenský mlýn
38
Sazená
273 24
Kladno
Sazená
50° 18' 24.6'', 14° 17' 12.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn v Sazené patří ke skupině mlýnů postavených v čistě barokním slohu. Do krajiny krásně posazená budova, jejíž dnešní podoba pochází z konce 18. století, se stala výsledkem náročné přestavby, kterou Josef Václav Winkelburg reprezentoval klášter.
Sazenský mlýn leží v severozápadní části obce při výjezdu na obec Ledčice
Bakovský potok
16413/2-561
nepřístupný

Obecná historie:

První zmínka o obci Sazená pochází z roku 1295.[i] Osídlení okolní krajiny je však již pravěké. O mlýnu prameny poprvé hovoří k roku 1544, kdy „Urban mlynář z Sazeného…“ koupil „…mlýn tu u vsi Sazenýho ležící“.[ii] Pozoruhodné zmínky pocházejí z let 1569 a 1577. V té době mlýn obýval mlynář Jan ze Sazené. Díky soudním sporům, které v těchto letech vedl majitel mlýna Gryspek z Gryspachu s panem Davidem Boryně ze Lhoty, jenž mu několikrát poničil náhon vedoucí k mlýnu v Sazené, se dozvídáme, že mlýn byl zděný, o dvou složeních a s doškovou střechou.[iii] Velkou ránou pro obec byla třicetiletá válka, po níž zůstaly „k roku 1654…jen 2 usedlosti osazené a 9 pustých“.[iv] Pro další osudy mlýna bylo velice důležité, že celou Sazenou i s hospodářským dvorem koupil v roce 1757 klášter premonstrátek v Doksanech, jehož představeným byl podnikavý opat Josef Václav Winkelburg.[v] Nechal totiž mlýn nákladně přestavět.

Další zmínku nám přináší až kupní smlouva z 29. dubna 1784.[vi] V ní nalézáme jméno mlynáře Václava Hájka, jenž patří k pozoruhodným postavám našich dějin. Mlynář Hájek se jako znalec počasí dělil o své zkušenosti s astronomem a meteorologem Antonínem Strnadem (1746 – 1799), který poslední rok svého života strávil právě v Sazené. Jelikož Hájek také vynikal v řemesle mlynářském, býval zván k různým vodohospodářským komisím i do míst poměrně vzdálených.[vii]

V roce 1782 byl na základě reforem Josefa II. zrušen doksanský klášter a o tři roky později se již velkostatek sazenský i s mlýnem nacházel v rukách rodu Kinských, kteří po zrušení roboty statek a mlýn pouze pronajímali. Od roku 1820 jej obhospodařoval nájemce František Bareš ale kvůli řadě problémů s povodněmi a často protrženým náhonem byl pronájem nemovitosti v roce 1830 dán do dražby, která však proběhla až roku 1869 (mezitím měl mlýn v pronájmu Jan Votava).[viii] Po dražbě dostal stavbu do pronájmu Zikmund Karpeles z Velvar. Zajímavý je však až nájemce mlýna po roce 1879 – JUDr. Žáček z Prahy, za něhož se modernizovalo strojní vybavení. Vodní kola nahradila Francisova turbína a mlelo se na mlecí lince s francouzskými kameny od firmy Hübner a Opitz Pardubice.[ix]

V roce 1930 byl majitelem mlýna Eman Šedivý.

Posledním nájemcem se stal ve dvacátých letech 20. století Emil Šedivý, jenž mlýn nakonec získal do osobního vlastnictví. Roku 1921 totiž kvůli pozemkové reformě rod Kinských o půdu a nemovitosti v Sazené přišel. V roce 1943 bylo mletí zastaveno a po válce (po menší modernizaci) mlýn definitivně skončil roku 1950. Dnes je jeho majitelem syn Emila Šedivého, Ing. Emil Šedivý.

(DŽ ….) V roce 1938 byla do interiéru mlýna vestavěna pevnůstka československého stálého opevnění. Cituji z Pražská čára – vnější obrana Prahy: „… opevněné pásmo (pozn. DŽ: myšleno souvislé lehké opevnění na čáře Mělník – Vepřek – Slaný – Nižbor – Zadní Třebáň – Slapy, viz http://mapa.opevneni.cz/ I. sbor) procházelo na rozdíl od pohraničních úseků hustě obydlenými oblastmi. V některých případech měla být umístěna kulometná stanoviště improvizovaně do civilních budov … v případě obce Sazená se Ředitelství opevňovacích prací rozhodlo dvě civilní budovy (pozn. DŽ: jednou z nich je mlýn) podstatně upravit ku obrazu svému“ (… DŽ)


[i] Antonín Profous - Jan Svoboda, Sazená, in: Místní jména v Čechách, IV, Praha 1957, s. 15.

[ii] Ibidem.

[iii] Otakar Špecinger, Mlýn v Sazené, 1995, rukopis, uložen na mlýně v Sazené, s. 5.

[iv] Jan Pešta, Sazená, in: Encyklopedie českých vesnic – Střední Čechy a Praha I, Praha 2003, s. 205.

[v] Viz Otakar Špecinger (pozn. 3), s. 4.

[vi] Originál česky psané kupní smlouvy se nám nedochoval. Zachoval se nám pouze německy psaný opis z roku 1784, který se dnes v kopii nachází na mlýně.

[vii] Viz Otakar Špecinger (pozn. 3), s. 7.

[viii] Více informací o mlynáři Františku Barešovi lze dohledat ve státním okresním archivu Děčíně pod inv. č. 2009, viz Otakar Špecinger (pozn. 3).

[ix] Ibidem, s. 8.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1930 byl majitelem mlýna Eman Šedivý.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Tydlitát
  • Hájek
  • Karpeles
  • Šedivý

Historie mlýna také obsahuje:

1930 Eman Šedivý 

1939 - Emil Šedivý (RR)

1. Zápis k roku 1726 informuje, že se v Sazené narodila dcera Anna jistému mlynáři Václavovi Tydlitátovi. Zdroj matrika Chržín, kniha narozených 1723-1739.

https://ebadatelna.soapraha. cz/d/6043/4

2. Kniha Otakara Špecingera, Sazená, 1980,  str. 64 zase uvádí, že v roce 1773 František Tydlitát, mlynářský mistr, emfyteutickým právem získává mlýn v Sazené k pronájmu za 1050 zlatých. (René Tydlitát)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      vícepodlažní
      Areál mlýna se nachází na poměrně rozlehlém, svažitém a nepravidelném pozemku. Mlýn spolu s bránou, vedoucí k hospodářským objektům, vznikl v pozdně barokním slohu. Chlévy se stodolou, tvořící půdorys písmene L, se nacházejí na východní části pozemku; mlýn o obdélném půdorysu na severní. Zahrada pod mlýnem navazuje na hospodářský dvůr a má nepravidelný půdorys.
      Samotný interiér budovy je velice složitě členěný organismus. Zděná stavba má celkem čtyři podlaží a byla v minulosti rozdělena přibližně tak, že levou třetinu, při pohledu na severovýchodní podélné průčelí, zaujímala obytná část a další dvě třetiny vpravo zabíralo mlýnské zařízení. Toto členění pochází nejspíš až z doby, kdy zde měli nainstalován umělecký válcový mlýn. O uspořádání mlýna těsně po jeho přestavbě v roce 1762 nás informuje kupní smlouva z roku 1784. Z dokumentu vyplývá, že se zde nacházely dvě kuchyně, dvě komory, dva pokoje, a některé další prostory.
      Celá jihozápadní zeď mlýna sloužila jako lednice pro tři vodní kola, držela se v ní tedy vlhkost, a proto se k této stěně orientovalo i zařízení mlýna. Černá kuchyně a světnice se nacházely naopak u severovýchodní stěny. V místech, kde stávalo české složení a snad výše zmíněná krupní stoupa, se z barokní doby nedochovalo téměř nic - pouze nepravidelnou klenbou zaklenutý strop dvou sklepů. Ostatní stropy mají novodobý původ.
      S jistotou víme, že v přízemí fungovala černá kuchyně. Současní majitelé totiž objevili v minulosti zazděnou chlebovou pec, netypicky vybudovanou pod zemí. O jejím stáří svědčí i to že v prostoru bývalé černé kuchyně, zaklenuté křížovou klenbou, stávala donedávna druhá chlebová pec, kterou však před několika lety kvůli úspoře místa rozebrali. V přízemí se zčásti dochoval trámový strop, podepřený dlouhým průvlačným trámem se zdobeným horizontálním sedlem.
      První patro obytné části skýtá několik místností - plochostropých, s fabiony a štukovými zrcadly. Pouze malá místnost vedle síně má valenou klenbu s pětibokou lunetou při vstupu.
      Budova vrcholí barokním krovem. Jde o mansardový krov s ležatou stolicí se zdvojenými sloupky a šikmo natočenými vaznicemi.
      Objekt mlýna stojí ve svahu nad náhonem, a tak se budova od silnice zdá být přízemní, avšak od potoka se naskytne pohled na monumentální patrovou budovu.
      Štítové severozápadní průčelí členěné lizénami vrcholí lichoběžníkovým štítem s pilastry, s půlkruhově zakončeným oknem s výrazným klenákem a se dvěma zaslepenými oválnými okny po stranách. Další okna v průčelí mají ozdobné lištové šambrány. Horní a spodní část průčelí odděluje římsa pokrytá prejzy.
      Hlavní vchod se dodnes nachází v ose severovýchodního podélného průčelí. Severovýchodní průčelí mlýna zvýrazňuje plochý rizalit, vrcholící v trojúhelníkovém tympanonu. Nad hlavním vchodem spatříme v tympanonu osazený kamenný erb doksanského opata Josefa Václava Winkelburgera, na němž se vedle iniciál opata uvádí i římskými čísly psaný rok výstavby mlýna – 1762. Nároží budovy zdobí bosáž.
      Jihovýchodní štítové průčelí je identické se severozápadním až na přízemní dveře umístěné v ose.
      Jihozápadní průčelí částečně narušuje hmota turbínové kašny s typickým turbínovým domkem. Průčelí dělí bosované lizény a horizontálně dvě řady oken s jednoduchými lištami, okna ve středním rizalitu mají naznačené klenáky. Pod okny se v minulosti nacházela tzv. lednice, v níž bývala tři vodní kola. Jejich přesné umístění nelze dnes zjistit, jeden prostup jde snad rozpoznat v prostorách suterénu v podobě cihelného záklenku. Do prostoru lednice ústí z míst, kde podle současného majitele bývala kuchyň, kamenný žlábek, kterým se z kuchyně odváděla odpadní voda. Pravděpodobný pozůstatek vyšší kultury bydlení v honosném mlýně tvoří vyústění čtverhranné šachty, vedoucí v síle zdi z prvního patra. Mohlo jít o záchod. Velice hodnotný prvek tvoří iluzivně namalované okno v přízemí, objevené pod vrstvou novodobé omítky. Jeho iluzivní dřevěný rám vyplňují 4 tabulky tvořené skleněnými čočkami, rozdělené dřevěným křížem s křížením v horní třetině (latinský kříž). Toto okno nám udává představu o podobě ostatních oken v době barokní přestavby mlýna.
      Objekt zastřešuje mohutná mansardová střecha, pokrytá novodobou pálenou krytinou, připomínající původní prejzy. Zajímavý detail tvoří profilací zdobený trám (mansardová římsa), který odděluje horní a dolní část střechy. Střechu korunuje mohutný průlezový komín umístěný mezi obytnou a technologickou částí.

      (DŽ ….)
      V roce 1938 byla do interiéru mlýna vestavěna pevnůstka československého stálého opevnění. Cituji z Pražská čára – vnější obrana Prahy:
      „První kulometné stanoviště č.24a (viz http://dbase.ropiky.net/dbase.php?objekt=1075718555) bylo označeno Z1 a vyprojektováno do suterénu (pozn. DŽ: na nákresu v ikonografii jde o podlaží označené „dolní patro“) barokního mlýna. Po přeměření teoretického výstřelu se VSD rozhodl pro umístění do přízemí (pozn. DŽ: na nákresu v ikonografii jde o podlaží označené „horní patro“) budovy. Protože týlové stěny byly chráněny budovou samotného mlýna, byla pouze čelní střílna se střílnou vybetonována v normální síle 60 cm, ostatní byly oproti normálním objektům zeslabeny na 30 cm. Po statické stránce byl objekt Z1 jištěn železobetonovým sloupem 50x50 cm, ukotveným do základů mlýna patkou o rozměrech 140x140 cm. V čelní stěně pevnůstky byl kromě střílny výdech ventilace, granátový skluz a příkopový periskop (pozn. DŽ: jeho ze slepého okna vyčnívající trubku je možno využít pro hrubé určení data nedatovaných fotografií –před/ po 1938), používaný jinak u těžkých objektů. Objekt Z1 měl dvoje dveře - do pevnůstky vedl jeden vchod přímo ze mlýna, další možnost přístupu byla od náhonu po kramlích na zakrytou pavlač a druhými dveřmi v boku budovy. Kromě možnosti ústupu mohli být obránci touto cestou pohodlně zásobováni střelivem a proviantem. nasávání pro ruční ventilátor bylo řešeno skrze boční stěnu z již zmíněné pavlače. S majitelem mlýna uzavřela vojenská správa nájemní smlouvu na tuto svéráznou nebytovou prostoru na dobu 30 let (tj. do roku 1968)“
      (… DŽ)

      V roce 2016 došlo k vyčištění objektu lehkého opevnění včetně odstranění těch částí zazdívek a omítek, které ve fasádě zakrývaly střílnu, otvor ventilace a granátový skluz. Zapravení omítek a opravy dotčených částí fasádního pláště provedl majitel v září 2017. Snímky stavu před, z průběhu odkrytí a z následných oprav omítek zde http://www.ropiky.net/dbase_objekt.php?id=1075718555
      (RUr)
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • vrata, brána
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • omítané stropy s plastickou výzdobou
      • klenba
      • krov
      • topeniště, kamna, pec
      • existující torzo uměleckého složení
      Ve mlýně zůstala do dnešních dnů pouze jedna novodobá reforma, koukolník a hlavní transmise v suterénu. O přesném stavu mlecího zařízení nás informuje dotazník k zápisu do mlynářského rejstříku, který najdeme spolu s dalšími zajímavými dokumenty v Národním archivu v Praze.
      ----

      Francisova vertikální kašnová turbína má na své hřídeli plochou řemenici, jenž netypicky za pomoci polozkříženého řemenového převodu hnala přes rolny horizontální transmisní předlohu, ta pak dále za pomoci lanového převodu hlavní mlýnskou transmisní hřídel v podkolí mlýna.

      hydroenergetický posudek 2013
      (DV)
      VýrobceGabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následující
      Popis
      VýrobceGabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následující
      Popis
      Zaniklý
      • stoupa
      Z doplňkových provozů víme pouze o krupních stoupách, zmiňovaných v kupní smlouvě z roku 1784.
      • stavidlo
      • náhon
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • lednice
      • most, propustek
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
      PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,319 m3/s, spád 3,30 m, výkon 9,9 HP.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
      PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,319 m3/s, spád 3,30 m, výkon 9,9 HP.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisK pohonu mlýna v minulosti sloužila tři vodní kola na vrchní vodu. Při modernizaci mlýna (někdy po roce 1879 cca na přelomu 19. a 20. stol.) nahradila vodní kola Francisova vertikální turbína. Jde o turbínu značky Kohout, která při spádu 3,2 metrů a průtoku 350 litrů za sekundu měla výkon 12 HP
      StavZaniklý
      Popis
      StavZaniklý
      Popis
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet: 2
      • francouzský kámen | Počet: 1
        • válcový
        1
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníPraha, str. 19
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníPraha, str. 19
        AutorLubomír Procházka
        NázevKresby Josefa Moláčka jako méně známý pramen k vesnickému stavitelství západní části okresu Mělník
        Rok vydání2007
        Místo vydáníMělník
        Další upřesněníin: Confluens: sborník historických a vlastivědných prací z Mělnicka VI
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorPešta Jan
        NázevSazená, in: Encyklopedie českých vesnic – Střední Čechy a Praha I
        Rok vydání2003
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 204 – 206
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorOtakar Špecinger
        NázevSazená: velká historie malé obce
        Rok vydání2009
        Místo vydáníBrno
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorRadan Lášek
        Název"Pražská čára" vnější obrana Prahy
        Rok vydání1995
        Místo vydáníDvůr Králové nad Labem
        Další upřesněnívydavatelství FORTprint, edice Pevnosti, sv.6
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorRudolf Šimek
        NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
        Rok vydání2011
        Místo vydáníOlomouc
        Další upřesněnídiplomová práce

        Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka299
        Inventární číslo, signatura3059
        Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka299
        Inventární číslo, signatura3059
        Místo uloženíarchiv NPÚSČ Praha Sabinova 5
        Název fonduInventarizační průzkum lidové architektury
        Název archiválieokres Mělník – Sazená čp. 38, Jiří Škabrada a kol., Praha 1983
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura

        Mlýn v Sazené patří ke skupině mlýnů postavených v čistě barokním slohu. Do krajiny krásně posazená budova, jejíž dnešní podoba pochází z konce 18. století, se stala výsledkem náročné přestavby, kterou Josef Václav Winkelburg reprezentoval klášter. Právě on nechal do průčelí nového mlýna osadit erb se znaky doksanského kláštera a svého rodu. Ačkoliv budova vypadá od zahrady jako zámek, lze z jejího vzezření snadno vydedukovat, že šlo o mlýn. Stavba se staletou historií tvoří přirozenou součást obce a slouží jako doklad její bohaté minulosti. „Mlýn v Sazené, jeden z architektonicky nejkvalitnějších barokních mlýnů ve středních Čechách, patří do částečně dochovaného pozoruhodného souboru vrchnostenských staveb ve vsi.“
        Památka se dnes nachází ve velmi dobrém stavu. Využívá se jak k trvalému bydlení, tak na rekreaci dalších rodinných příslušníků. Mlýnu velmi prospívá, že není využíván pouze jako rekreační objekt.

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        30.5.2012 19:58 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        David Veverka (David Veverka) 6.1.2014 17:57
        Helena Špůrová 24.10.2013 18:55
        Radim Urbánek 2.10.2017 13:43
        Radomír Roup (Radomír Roup) 19.6.2018 20:14
        doxa (Jan Škoda) 2.3.2024 20:00
        Dušan 25.4.2016 23:21