Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1713 v revizitaci Berní ruly zmiňován Schusserův mlýn
1729 vybudována barvírna, valcha a stoupa na tříslo jako příslušenství bezdružické textilní manufaktury
1791 prodána dvěma poddaným z Ošelína - Janu Jiřímu Lochnerovi a Janu Václavu Englovi za 925 zl., oba byli osvobozeni od robotních povinností
1804 mlynář Matěj Röhlich
1808 barvírna definitivně uzavřena
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1852 barvířský mistr Josef Engl, mlýn přestavěn
1891 mlynář František Engl, 2. přestavba, mlýn postaven o 15 m níže
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1919-1920 Hugo Fohmann (Fomann), mlýn opět přestavěn, instalována turbína
1921 Jiří Schmidt (*1868) z Chomutovska
1930 majitel František Gatscha
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1946 Václav Klement, poslední mlynář, mlýn konfiskován dle Benešových dekretů
likvidátor mlýna Václav Augustin, mlynář z Hlaváčkova mlýna, zařízení odhadnuto na 15 000 Kčs
1947 osídlenec Ladislav Benda, zařízení mlýna vyvezeno do Sběrných surovin (výnos pouze 13 850 Kčs), objekt rychle vybydlen a opuštěn
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
2008 na mlýništi postaven srub, zříceniny zplanýrovány
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Gatscha Engl Fohmann Fomann Schmidt Klement Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1729 hrabata z Löwensteinu
1791 Jan Jiří Lochner a Jan Václav Engl
1804 Matěj Röhlich
1852 Josef Engl
1891 František Engl
1919-1920 Hugo Fohmann (Fomann)
1921 Jiří Schmidt
1930 František Gatscha
1946 Václav Klement
1947 Ladislav Benda
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
