Tabákový mlýn; Tabakmühle

Je možné, že tento vodní provoz byl nejprve stoupa a sloužil nejprve k drcení nerostů vytěžených v okolí. Po ukončení těžby byla stoupa přebudována na mlýn.

Na kupní smlouvě vztahující se k mlýnu z roku 1774 je uveden mlynář Anton Ott, nazývaný Taback Müller. Tento rod zde hospodařil i v 19. století, kd ytehdy mlýn spadal pod Michalovy Hory.

V poslední třetině 18. století zde hospodařil Georg Ott, který se v roce 1800 oženil s Elisanethou Kastlovou s Kastelmühle (Kastlův mlýn u Ovesných Kladrub). V roce 1834 držel mlýn Georgův syn Josef Ott. Za manželku měl Markétu Schneiderovou ze selského rodu z Březové. Společně měli 5 dětí.

Mlynářskému řemeslu se věnovali 2 synové Josefa Otta, a to Karl, uváděný jako mlynář v roce 1858, a Franz Josef (narozen 1834, zemřel v roce 1898 a je pohřben na hřbitově v Michalových Horách). Karlovy potomci zemřeli, mlýn zdědili potomci Franze Josefa a jeho manželky Kathariny, a to Maximilián (narozen 1875) a Karl (narozen 1878), kteří mlýn drželi společně. Mlynářskému řemeslu se věnoval Maximilián Ott, jeho bratr Karl Ott si u mlýna v roce 1905 zřídil malířskou dílnu. Maximilián Ott zemřel již v roce 1913 ve věku 39 let. Příčinou jeho smrti byla nehoda na mlýně, kdy byl zachycen vodním kolem, utrpěl mnohačetné zlomeniny a ztrátu obou dolních končetin. Zemřel v důsledku vykrvácení. Po této tragédii převzal mlýn mlynář Josef Flossmann.

V roce 1914 byl u mlýna zasazen památní kříž připomínající mlynáře Maximiliána Otta a jeho manželku Annu.

V roce 1918 podal mlynář Josef Flossmann žádost o úpravu vodního náhonu, která byla schválena. Ve stejném roce byl u mlýna zasazen nový vodních cejch s označením JG. JF. 1918. Mlýnská usedlost měla tehdy dvě čísla popisné, mlýnská budova měla čp. 31 a majitelem byl Josef Flossmann, majitelem sousední obytné budovy čp. 33 byl Karl Ott, uváděný jako malíř v Mariánských Lázních.

Dle plánské adresní knihy z roku 1926 zde v tomto roce byla uváděná vdova Anna Flossmannová, která v té době vlastnila již obě budovy čp. 31 i 33. Její manžel Josef zemřel 16. března 1926 ve věku 47 let, příčina jeho smrti není známá. Anna Flossmannová zde byla uváděná i v roce 1930.

V roce 1945 byli Flossmannovi odsunuti do Německy a mlýn zabaven. V té době zde byl mlynářem Ernest Ott. V roce 1946 byl vyhotoven soupis zařízení, dle kterého byl mlýn částečně vykraden, zmizel elektromotor a kožené řemeny transmisí. Zařízení bylo odhadnuto na 24 100 Kčs. Dle zápisu likvidátora nebylo zařízení odvezeno do sběrných surovin ale do Fondu národní obnovy, kde byl odhad zvýšen na 40 000 Kč.

Do roku 1948 byl mlýn opuštěný, v červnu 1948 sem přišli Václav Viltam a Václav Bříza, kteří zde chtěli založit chov vodní drůbeže. Nakonec zde zůstal jen Václav Bříza, bydlel v obytném objektu při mlýně a mlýnici včetně střechy rozebral na topení.

V roce 1975 koupil stavebně zpustlé budovy nový majitel, zajistil je a upravil k sezónnímu bydlení.

Usedlost je využívána k rekreačnímu bydlení. V roce 2010 instaloval současný majitel v lednici vodní kolo na spodní vodu o průměru 5 m, které je funkční.