Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V r. 1884 zde byla založena tkalcovna Otto Jirouska a Ludvíka Keila.
Začátkem 1. svět. války se Otto Jirousek „odtrhl“ a předělal svoji část na parní mlýn na obilí. Budova byla součástí areálu strojíren.
První světová válka (1914–1918)
Ve sčítání obyvatel z roku 1921 je uveden jako mlynář Otakar Jirousek ( *1867 ve Vídni ) s manželkou, dcerou a synem, vlastník parního mlýna.
Již není uváděn jako mlýn, pravděpodobně jej postihl stejný osud jako mnoho dalších podniků po roce 1945 a zejména po roce 1848.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Budova prošla rekonstrukcí, nezachovaly se žádné historické artefakty nebo zařízení. Je zde Obvodní oddělení Policie ČR a Fitness centrum.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Jirousek
Historie mlýna také obsahuje:
Otto Jirousek
Otakar Jirousek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
