Mouka je dobrá, ale pytel k ničemu.
(německé přísloví)

Dolejší mlýn, mlýn Lomnice, Lomice, Lomička, Lomnička, Vůsí

Dolejší mlýn, mlýn Lomnice, Lomice, Lomička, Lomnička, Vůsí
42
Mladý Smolivec
33501
Plzeň-jih
Mladý Smolivec
49° 29' 55.6'', 13° 44' 45.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn na samotě jižně od Mladého Smolivce, kde byl mlýn připomínán již k roku 1432, není však zřejmé, o který ze dvou zdejších mlýnů se jednalo. Jasná je až zmínka z roku 1488, od roku 1695 přes sto let v držení rodu Svobodů, 1894 odprodán lnářskému panství, 1921 konfiskován pozemkovou reformou. Dnes slouží k trvalému bydlení, částečně dochováno zařízení.
1,75 km jv od kapličky v Mladém Smolivci
Lomnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

26.7.1432 Noha ze Smolevce prodal mlýn za groš Jakubovi, Chýlevcovu synovi z Újezda (není známo, o který z obou smoliveckých mlýnů se jednalo)

17.11.1488 trh mezi Burdou a Kubíkem k mlejnu pod Smolevcem (1. spolehlivá zpráva)

1504 trh mezi Kubíkem, mlynářem z Mladého Smolevce a Průchou Buškovic, mlynářem, kterému prodal za 30 kop grošů míšeňských mlýn ve Lnářích

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

26.4.1542 Václav Zmrzlík ze Svojšína vložil do Desk zemských lnářské panství, v tom i mlýn s platem pod Smolivcem

17.5.1564 Václav Zmrzlík ze Svojšína prodal lnářské panství, v tom i mlýn s platem pod Smolivcem, Zdeňkovi ze Šternberka

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1654 mlýn mlýn u Vůsího o jednom složení se 6 strychy polí, mlynář Jeroným

1676 (Berní rula) mlýn nebyl osazen, od roku 1666 ho užívá vrchnost a obsluhují ho jen panští lidé

1695 do dědičného emfyteutického nájmu zakoupil za 60 kop míšeňských grošů Tobiáš Svoboda, zvaný Dobeš nebo Lomička

6.4.1711 po jeho smrti převzal syn Jan Svoboda

1721 u mlýna postavena chalupa

1747 převzali synové Josef a Václav, museli vyplatit ostatní sourozence

5.8.1752 Václav se odstěhoval, Josef vykoupil chalupu za 20 kop gr.míš.

21.5.1768 vrchnost přenechala mlynáři Lomičkovi jeden strych pod mlýnem za 15 krejcarů roč. platu jako náhradu za vodu, odváděnou k napájení Velkoújezdského rybníka

10.12.1788 zemřel Václav Svoboda

23.3.1789 mlýn převzal jeho syn Václav Svoboda ml., který tím ušel vojenské povinnosti, mlýn byl však silně zadlužen u vrchnosti a bylo nutno vyplatit 8 sourozenců po 25 zlatých

1.5.1806 Václav Svoboda prodal mlýn Antonínu Havlíkovi, mlynáři ze Slatiny za 3000 zl. a koupil za 2000 zl. jeho mlýn ve Slatině, kam se s rodinou přestěhoval

5.1.1817 Antonín Havlík prodal mlýn za 8000 zl. vídeňského čísla býv. životickému mlynáři Františku Černému a jeho manželce Anně

21.7.1817 manželé Černí prodali mlýn Janu Karáskovi, mlynářskému mistru z Cheznovic na panství Hořovice za 8000 zl. víd.čís.

9.6.1823 Jan Karásek prodal mlýn nezletilému Josefu Prokopcovi z Blatné se svolením jeho otce za 3900 zl. víd.č.

1837 Josef Prokopec

16.11.1844 Josef a Kateřina Prokopcovi směnili mlýn v ceně 3740 zl. s Karlem a Antonií Liškovými za jejich mýn v Lešovicích čp. 21, šacovaný na 3000 zl.

1845 v mlýně žili býv. mlynář Josef Prokopec (* 1798) s manželkou Kateřinou (*1803) a dvěma dcerami a nový mlynář Karel Liška s maželkou Antonií a 6 dětmi

manželé Liškovi mlýn pouze pronajímali

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1850 manželé Liškovi prodali mlýn manželům Matějovi a Anně Černých (což byl jejich zeť a dcera)

29.6.1855 manželé Černí prodlai mlýn za 5000 zl. Karlu Černému

12.1. 1856 se oženil s Marií roz. Přibylovou, nechal na ni přepsat 1/2 mlýna, na mlýně však nežili

nájemce Jakub Benda

31.7.1871  mlýn prodali manželům Matěji a Anně Šrámkovým

5.1.1894 mlýn koupil Karel, svobodný pán z Lilgenau, majitel lnářského panství

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1921 mlýn zabrán státem podle zák. ze 16.4.1919 (1. pozemková reforma), majitel se bránil u soudu

28.8.1926 mlýn převeden na Jana a Albínu Šestákovy, kteří na mlýně pracovali jako zaměstnanci

1930 Jan Šesták

1949 po smrti Jana Šestáka přešla jeho polovina mlýna na syna Josefa (na mlýně však nežije ani nepracuje), druhá polovina náleží jeho nevlastní matce Albíně

1971 po smrti Albíny Šestákové přešla její polovina na jejího vlastního syna Karla Žáka s manželkou Helenou, roz. Tůmovou, mlýn užívají jako letní byt

1974 otcova polovina převedena darem na syna Karla  Žáka

1975 Karel Žák s manželkou odkoupili polovinu od Josefa Šestáka, zavedli sem elektřinu a mlýn částečně opravili a přestavěli

2005 mlýn vlastní dcery Hana Pavlásková, bytem Tmáň okr, Beroun a Jana Arnoštová, která zde s manželem ing. Michalem Arnoštem trvale bydlí a společně  pokračují v opravách mlýna se snahou zachovat maximum původních prvků

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Svoboda
  • Havlík
  • Černý
  • Karásek
  • Prokopec
  • Liška
  • Benda
  • Šrámek
  • Šesták

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    11 2019
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      srpen 1911 schváleny stavební úpravy ve mlýně
      • okno
      • střešní nástavba
      • vyskladňovací otvor
        • existující umělecké složení
        Žádná položka není vyplněna
        18.12.1910 ing. Lambert Pávek podávává zprávu o technickém stavu mlýna pro možnou instalaci válcové stolice.
        1949 ONV Blatná:
        1 stolice válců jednopárová
        1 francouzský kámen
        1 loupačka
        1 mlátička
        všechny stroje nelze hnát souičasně
        • jez
        • stavidlo
        • jalový žlab
        • akumulační nádržka
        • odtokový kanál
        • lednice
        Voda zadržována pevným jízkem dlouhým 4,2 m (silný dřevěný kmen na kamenném podkladu, u břehu opatřen kamennými křídly), náhon rozšířen ve strž, odkud voda vedena stavidlem na mlýnské kolo na svrchní vodu a odtud odpadá do strouhy, která se 200 m pod mlýnem spojuje s jalovým potokem.
        1931 (vodní kniha): hlavní dovolená záplava sahá do výše kóty 99,170 se vztahem k fixnímu bodu na mlýnici označenému kótou 100,00
        majitel mlýna má povinnost náhon čistit, aby voda neohrožovala okolní pozemky
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 2 kola na svrchní vodu
        1) hltnost 0,6 m3/s, spád 4,5 m, výkon 2,3 HP
        2) hltnost 0,6 m3/s, spád 4,5 m, výkon 2,3 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 2 kola na svrchní vodu
        1) hltnost 0,6 m3/s, spád 4,5 m, výkon 2,3 HP
        2) hltnost 0,6 m3/s, spád 4,5 m, výkon 2,3 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
        • pískovcový kámen | Počet: 3
          • průchodová
          • čistírenský vysévač | Počet: 1
          • AutorMilada Cihlová
            NázevMlýny a mlynáři na Lomnici - od Radošic po Tchořovice v historii a ve vzpomínkách
            Rok vydání2014
            Místo vydánís.l.
            Další upřesněnís. 34-38, 148-182
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMilada Cihlová
            NázevMlýny a mlynáři na Lomnici - od Radošic po Tchořovice v historii a ve vzpomínkách
            Rok vydání2014
            Místo vydánís.l.
            Další upřesněnís. 34-38, 148-182
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 7
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            25.11.2019 16:58 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 28.11.2019 20:24