Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Fojtství bylo svobodné a patřil k němu mlýn. Již roku 1637 se Adamovi podařilo získat od Oppersdorfů privilegium na svobodné fojtství o dvou lánech a na mlýn o jednom kole.
V urbáři z roku 1664 jsou uváděny 2 mlýny s jedním složením.
V roce 1800 prodal Josef svobodné fojtství s mlýnem za 500 zlatých svému synu Františku Vojkovskému.
Mlýn s jedním složením semlel v polovině 19. století ročně 24 měřic pšenice, 148 měřic žita, 46 měřic ječmene a 70 měřic ovsa.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 mlýn a světlo, Alfons Firla
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1637–1673 – Adam (Vojkovský, fojt)
1673–1708 – Mikuláš Vojkovský (syn předešlého)
1708–1737 – Jura Vojkovský (syn předešlého)
1737–1772 – Jan Vojkovský (syn předešlého)
1772–1800 – Josef Vojkovský (syn předešlého), mlynář Josef Skotnica
1800–1845 – František Vojkovský (syn předešlého)
1845–1865 – Jiří Vojkovský (syn předešlého, poslední fojt)
1930 – Alfons Firla
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: