Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Na místě mlýna bývala původně stoupovna, kde se vyráběly nepálené cihly a připravoval jíl pro výrobu hrnců
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
za třicetileté války údajně vyrabován
1654 (Berní rula) - v Adršpachu 3 mlýny (Horní, Prostřední a Dolní)
na poč. 18. stol. nazýván Pustý mlýn
1705 mlynář Kryštof Thun, mlýn měl od vrchnosti propachtován za 15 zl. ročně, postavena nová budova
1720 Josef Gottwald
1745 František Gottwald
1756-1763 za sedmileté války sloužil jako vojenský lazaret
1770 přiděleno čp. 1, na místě původně stoupovna, kde se vyráběly nepálené cihly
1804 Melchior Opitz
1838 Jan Gebauer
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1860 na místě částečně dřevěného postavena zděná budova
1870 Jan Jüptner předává mlýn svému synovi Robertu Jüptnerovi
jelikož ten neměl syna, převzal mlýn zeť František Leyer
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1921 u mlýna nalezeny kosterní ostatky a zbytky zbraní z vojenského lazaretu
1930 František Leyer
zřízena pekárna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1945 mlýn konfiskován, nár. správce Šáda
po několika letech úředně zastaven
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
mlýn znárodněn, zakoupil n.p. Plynostav Pardubice jako rekreační zařízení, vedle mlýna postavil chatový tábor pro mládež
Vývoj po roce 1989
po r. 1990 zřízena restaurace, ovšem zkrachovala
1999 nová dražba, zřízena větší restaurace Skalní mlýn
2009 zemřel František Leyer, poslední z rodu Leyerů
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Thun Gottwald Opitz Gebauer Jüptner Leyer Šáda Hampl Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1705 Kryštof Thun
1720 Josef Gottwald
1745 František Gottwald
1745 Tomáš Hampl
1804 Melchior Opitz
1838 Jan Gebauer
-1870 Jan Jüptner
1870- Robert Jüptner
1930-1945 František Leyer
1945- Šáda
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
