Historie
Obecná historie:
Mlýn patřil původně Jarošovi (mlynářský rod, jedna větev Bitýška, druhá větev Zboněk, Mladkov). Když Klapalovi hledali mlýn v Tišnově, Jaroš je pozval a prodal jim mlýn v Želešicích. V roce 1922 bylo zapáleno místními Němci kolo, protože mlynář byl Čech. Od kola chytil celý mlýn. Poté bylo nainstalováno nové zařízení, francisova turbína a parní motor Adam. V 80. letech zde žila vdova po mlynáři a syn s rodinou, popisovali život ve mlýně před válkou.
V roce 1930 byl majitelem mlýna Augustýn Klapal.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1750 k mlýnu dochována zdaňovací tabela, která však neobsahuje jména
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Na přelomu 19. a 20. století mlýn patřil mlynářské rodině Jarošů, od nich jej zakoupil jiný tradiční mlynářský rod Klapalů.
1911 od Jaroše koupil Klapal
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1922 budova mlýnice vyhořela. V roce 1930, když mlýn provozoval Augustin Klapal, jsou v provozu doloženy dvě Francisovy turbíny a parní motor Adam.
1930 Augustin Klapal
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
poslední mlynář Ludvík Klapal (+1947)
1947-1953 vdova Klapalová
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1953 Ludvík Klapal ml. (*1934), vyučený mlynář, pouze soukromé šrotování
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Klapal Tomek Buks Hoffmann Zvitala Plitzner Schwach Kallupka Chalupa Panovský Swoboda Dokoupil Kossauer Luksch Seitl Jaroš Jarosch Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1939 - Ludwig Klapal (RR)
1851 - 1861 Eduard Jarosch (jb)
1887 - 1920 Moritz Jarosch (jb)
-1911 Jaroš
1911- Augustin Klapal
-1947 Ludvík Klapal
1947-1953 Klapalová
1953- Ludvík Klapal ml.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
