Hlučovský mlýn; Galgenmühle,

První zmínka o mlýnu je z roku 1558: Jakub, mlynář hlučovský uveden jako rukojmí při koupi domu po Jiříku Zemanovi

1563 Václav Strach odkoupil od Jakuba a jeho manželky Markyty, vdovy po mlynáři Antošovi, a jejích synů 70 kop kop grošů míšeňských, váznoucích na mlýně, které se mají splácet po pěti kopách na každého sv. Jiří

1576 hlučovský mlynář má v pronájmu kopaninu a kus lesa nad rybníkem hlučovským, platí z ní úrok po 12 groších míšeňských při každém sv. Jiří a sv. Havle, při žních povinen jedním dnem roboty.

1580 mlynářka Magdalena, původem z Dětele (zaniklá osada na místě dnešní uličky Na Jeteli)

1622 zboží konfiskované Bohuchvalu Berkovi zakoupil Albrecht z Valdštejna, ve zprávě o stavu panství uveden mlýn Hlučovský o jednom kole jako příslušenství panství, mlynář z něho odvádí vejmelné 12 korců žita pražské míry

Jako panský mlýn je uveden před rokem 1630.

během třicetileté války mlýn neobydlen, zpustnul

opuštěného mlýna se s povolením vrchnosti a obce Bělé ujal mlynář Martin Bajer a znovu jej vlastním nákladem postavil

1679 po smrti Martina Bajera převzalod své matky Kateřiny syn Jan Bajer za 170 zlatých rýnských (20 zl.hotově závdavku, zbytek po 5 zl. na každého sv. Havla)

1737 Václav Bajer s manž. Dorotou koupili za 12 zl. rýnských pole u Vazačky a později za 18 zl. stráň naproti mlýnu, zvanou od starodávna Fišmejstrská

1816 František Bajer s manž. Dorotou

pachtýř  Štěpán Kuna

1842 Valentin Baumann

1869 od Bajerových koupil mlýn Karel Baumann, nadlesní v Doksích, Štěpán Kuna ponechán v nájmu

1885 od Karla Baumanna zakoupil za 9.000 zl. rak.č.  (4.000 zl.hotově a zbylých 5.000 ve splátkách s 5% úrokem) Jan Lauerman, majitel  Podzámeckého mlýna, s manž. Alžbětou, poté co Podzámecký mlýn přenechali nejst. synu Františkovi

Štěpánu Kunovi zde ukončen pronájem, propachtoval si Pilský mlýn

Jan Lauerman se zde věnoval též chovu ryb, dal pod mlýn brlení a pod jalovou výpusť odchytávací koš. Rybáři z valdštejnského velkostatku mu ale při jednou za 2 roky prováděném rybolovu ryby vylovili, on podal na velkostatek žalobu, avšak bělský okresní soud 1890 rozhodl, že mlynáři patří pouze vodní právo na pohon mlýna, kdežto právo rybolovu náleží velkostatku. Mlynář musel zaplatit 138 zl. 78 kr. soudních výloh a pod pokutou 50 zl. měl zakázáno rybaření na potoce.

1900 převzal syn Jan ml. s manž. Marií, rodiče se přestěhovali do zakoupeného domku v Podolí

V roce 1930  byl majitelem mlýna Jan Lauermann, č.p. 309

1935 převzal syn Jan III. Lauermann, vyučený u otce

Ke mlýnu náleželo cca 3 ha orných polí nahoře nad strání, louky dole u mlýna a ve stráních naproti mklýnu a kousek lesa na Vrchbělé. Polnosti obdělávali párem koní.

1942 mlýn nuceně zastaven

po válce již mletí neobnoveno, pouze se zde několik let šrotovalo

2021 Jitka Pitlounová, vnučka Jana Layermana II.