V kovárně a ve mlýně se vedou ty nejsladší řeči.
(estonské přísloví)

Mlékovický, Mlíkovský mlýn

Mlékovický, Mlíkovský mlýn
10
Mlékovice
257 56
Benešov
Mlékovice u Neveklova
49° 46' 35.3'', 14° 32' 2.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn zajímavý spíš svou historií, než současnou stavební podobou.

Tloskovský potok
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn v Borovce č. p. 10, nazývaný také Milíkovský se nalézá na levém břehu Tloskovského potoka mezi obcemi Tloskovem a Oušticemi. Jedná se o poslední ze tří mlýnů v Borovce. Známými majiteli byli Josef Moravec a František Čapek. Nelze s jistotou říci, kdy tito muži při mlýnu působili. František Čapek získal na základě tamního šetření, konaného 27. srpna 1923, živnostensko- právní a vodoprávní schválení mlýna s naftovým motorem, také bylo zasazeno normální znamení. V Čapkově mlýně vykonali praktickou mlynářskou zkoušku 23. května 1925 Josef Mandovec a 30. března 1934 Jan Jiráček. Okresní úřad v Benešově vydal Františku Čapkovi ml. živnostenský list 24. června 1938. Otec ve věku 81 let vystoupil ze Společenstva mlynářů a přenechal mlýn synovi v roce 1939.
Na provoz mlýna dohlížela četnická stanice v Neveklově. Četníci tam docházeli v rámci svých pochůzek. Do zřízení vojenského cvičiště, k 31. prosinci 1943, se mlelo 50q pšenice a 40q žita týdně. František Čapek se po vysídlení odstěhoval nejprve k sestře do Libohoště a 16. března 1944 do Kostomlátek u Nymburka, kde hospodařil na 16 ha půdy. Během trvání cvičiště bylo zařízení mlýna odvezeno k jakési firmě Ptáček do Prahy. U ní se však po roce 1945 nic nenašlo. Majitel mlýna se vrátil natrvalo před Vánocemi 1945 na svůj mlýn, ale jezdil sem již od května 1945 z Kostomlátek mlýn zařizovat. Přivezl si s sebou dobytek a koně, a ač se bez mlýnského zařízení nemohlo mlet, připravoval přestavbu a zažádal Společenstvo mlynářů o příspěvek na škody.
Komise ONV 12. dubna 1946 doporučila mlýn znovuzřídit v potřebném rozsahu spolu s okolními mlýny provozovatelů Mandovce, Plháčka a Otčenáška. Čapek se rozhodl provést přístavbu ke staré mlýnské budově. Po dobu rekonstrukce si nechával zpracovávat přijaté obilí od samozásobitelů ve mlýně Ladislava Šimka v Bedrči. Stavba probíhala ještě v dubnu 1949, poté byla ale příkazem ONV Benešov zastavena a objekt byl předán Hospodářskému družstvu, které mělo přestavbu mlýna dokončit v roce 1953/54, což se však nestalo. Majiteli mlýna zůstal v  Hospodářské záložně dluh sto tisíc korun, který musel splácet od roku 1952 spolu s půjčkami Ministerstva sociální péče a doplatil je prodejem motoru v roce 1954, než byl uvězněn a odsouzen za porušení hospodářského plánu a ohrožení republiky na 10 měsíců. Místo nastoupení trestu na Pankráci v lednu 1955 odešel pracovat do dolů ve Vinařicích, kde pobýval do amnestie 15. listopadu 1955. Protože z plánů přestavby mlýna sešlo, hospodařil poté Čapek na svých 9,6 ha pozemků u mlýna a vstoupil do JZD Ouštice, kde vykonával nejdříve funkci traktoristy, poté agronoma a nakonec ekonoma.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1840 Matěj Pilecký

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V r. 1930, 1939 vlastnil mlýn František Čapek (RR).

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Ještě k roku 1947 bylo dle směrného plánu pro obec Stranný plánováno rozšíření mlýna a jeho další provoz. (ŠJ)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Čapek
  • Moravec
  • Pilecký

Historie mlýna také obsahuje:

Josef Moravec

1840 Matěj Pilecký

1923 - František Čapek (RR)

1938- František Čapek ml.

1949 Hospodářské družstvo

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      jednopatrový
        • schodiště
        • existující torzo uměleckého složení
        Původní zařízení odvezeno 1943 k firmě Ptáček.
        Zajímavost tohoto mlýna spočívá v dochování nového zařízení kompletního válcového mlýna, které kvůli nástupu komunistů k moci nebylo již nainstalováno. Můžeme zde sledovat pod nánosy harampádí nové reformy, válcové stolice a další. Hned vedle mlýna jsou v kopřivách zarostlé základy mlýna, který již nebyl postaven.
        VýrobceUnion a. s., České Budějovice
        VýrobceUnion a. s., České Budějovice
        • náhon
        V terénu je dodnes znát cesta náhonu, který byl poměrně široký a sloužil nejspíš také jako akumulační nádržka.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,105 m3/s, spád 4,85 m, výkon 4,4 k.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,105 m3/s, spád 4,85 m, výkon 4,4 k.
        Typnaftový motor
        StavZaniklý
        Popis
        Typnaftový motor
        StavZaniklý
        Popis
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet: 3
          • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
          • čistírenský vysévač | Počet:
            • jednoskříňový
            2
            • šneková
            • kapsový výtah | Počet:
            • AutorMinistersto financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 18
              AutorMinistersto financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 18
              AutorLenka Kletečková
              NázevMlýny a mlynáři vysídleného území Neveklovska 1. poloviny 20. století
              Rok vydání2016
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníbakalářská práce na katedře PVH FFUK
              Odkazhttps://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/80310
              Datum citace internetového zdroje07 2021

              Místo uloženíSOkA Benešov
              Název fonduONV Benešov
              Název archiváliePůvodní zpráva k směrnému plánu pro obec Stranný
              Evidenční jednotka
              Inventární číslo, signatura
              Místo uloženíSOkA Benešov
              Název fonduONV Benešov
              Název archiváliePůvodní zpráva k směrnému plánu pro obec Stranný
              Evidenční jednotka
              Inventární číslo, signatura

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - interiér

              Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Vytvořeno

              10.7.2012 21:50 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Radomír Roup (Radomír Roup) 21.6.2018 15:30
              Jiřík 1.11.2013 18:57
              Šárka Janotová 20.4.2017 15:34
              doxa (Jan Škoda) 15.1.2024 09:16