Špačkův mlýn, mlýn Na Fabrice

1838 Václav a František Špačkovi

R. 1869 František Špaček

R. 1880 Václav Šapček

1906-1939 - Ing. Felix Špaček (RR)

Petr Lintner: Pohledy soběslavské, str.63
Špačkův mlýn
Rod Špačků patří mezi nejstarší soběslavské rody. První zmínka o Jakubu Špačkovi pochází z roku 1456. Ve starých knihách můžeme najít zmínku o Špačkově dvoře, který se nacházel před Táborskou branou společně s obytným rodinným domem. Špačkova rodina se za několik století života v Soběslavi velmi rozvětvila. Příslušníci rodu získali dokonce šlechtické tituly i významná postavení v dobách Rakousko-Uherska. Jan Špaček byl v letech 1756 a 1758 primátorem v Soběslavi. On a jeho předchůdci však byli především soukeníci. Z archivních listin víme, že již Bartoloměj Špaček v 17. století vykonával soukenické řemeslo. I potomci Antonín, Jan a Vít Špaček patřili v Soběslavi mezi vyhlášené soukenické mistry. S rozvojem tovární výroby na přelomu 18. a 19. století však začalo soukenické řemeslo v Soběslavi skomírat.
Proto roku 1799 místní soukeníci založili první družstvo na Soběslavsku s cílem čelit krizi a konkurenci. Václav Špaček se svým bratrem Františkem podnikli v součinnosti s družstvem soukeníků pokus o záchranu soukenictví výstavbou nové fabriky na Lužnici. Továrna měla mít mechnický vodní pohon. Příležitostí však bylo na Lužnici málo. Na všech jezech a vhodných místech už stály mlýny, valchy a pily. Jako poslední dobrá lokalita se zdálo území pod Svákovem, kde se však řeka rozdělovala na dvě ramena. Mezi oběma koryty byly tehdy, na rozdíl od současnosti, celkem dva ostrovy. To nutně vyžadovalo výstavbu a údržbu dvou jezů.
Na počátku 19. století byly jezy postaveny. Dnes se jim říká „Starý“ a „Nový“. Z názvů lze usoudit, že jez na levém rameni pod svákovským kopcem byl vybudován jako první. Následně byl při nich postaven nejmladší soběslavský mlýn – vlastně fabrika, kterou bratři dokončili roku 1838. Území se začalo říkat „Na Fabrice“. Původní budova nebyla postavena za účelem mletí obilí, nýbrž pro spřádání vlny. Tradiční soukenická výroba však v Soběslavi nadále ztrácela své dominantní postavení a pokus Václava Špačka o její záchranu se nezdařil. Z fabriky se stal opravdový mlýn. V době smrti Václava Špačka roku 1847 jeho potomci ve mlýně mleli pouze mouku.
Největší chvíle „Fabriky“ však měly teprve přijít. Na počátku 20. století ve mlýně hospodařil Felix Špaček. Ovlivněn Františkem Křížíkem, zabývajícím se elektrřinou a magnetismem, instaloval v objektu roku 1906 moderní Francisovu turbínu se zařízením na výrobu elektrické energie od firmy „Kolben“. Otec a syn Špačkové se stali průkopníky elektrifikace Soběslavi. K hlavní budově přistavěli další hospodářská zařízení, včetně věžičky s vodárnou a zařízeními pro rozvod elektrické energie. Kromě mletí mouky vyráběli pomocí soustavy „Křižík“ elektrickou energii pro část města. Světlo spatřila v Soběslavi první elektrárna. Vodní kolo se nacházelo i u „sarého jezu“. To však nepohánělo žádné technické zařízení, nýbrž přivádělo vodu vantroky na ostrov a napomáhalo tak zavlažování pozemků s ovocnými stromy.
Rodina Špačkova vlastnila mlýn s elektrárnou až do roku 1952. Dne 1. ledna 1953 byl znárodněn... Mlýn byl předán Státnímu statku Soběslav, který v jeho prostorách zřídil sklady...Elektrárna byla zrušena, turbína vážně poškozena a částečně i s náhonem zasypána... Od roku 1990 usilovali (noví majitelé) o obnovení výroby elektrické energie... V roce 1998 byla elektrárna převedena z dočasného do trvalého provozu...

Částečný výpisy z matrik fary Soběslav
František Špaček (*1801; +??) soukeník, syn Václava Špačka a Růženy roz. Buzková a oo15.5.1832 Anna roz. Vodrášková (*1811; +??) z Kardašovy Řečice
*1834 Barbora +9.6.1847
*19.11.1837 Václav (nar. ve městě čp.84)
*1838 Josef +11.4.1847
*15.6.1839 Anna Marie (místo narození čp.89)
*5.12.1841 Emanuel
*5.4.1844 Jan
Václav Špaček (*19.11.1837; +??) mlynář a oo20.11.1877 Marie roz. Jankovská (*1849; +??)
z Lišek u Bechyně
*11.12.1878 Felix
Felix Špaček mlynář a Marie (*9.1.1878; +1923)

Sčítání lidu pro čp. 89 a 78 města Soběslav
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1skccso&id=604547
Rok 1869 – Pražské předměstí čp.89
František Špaček *1800 Soběslav, soukeník/samostatný;
manželka Anna *1818 Kardašova Řečice;
syn Václav *1837, soukenictví;
syn Emanuel *1841, soukenictví;
syn Jan *1844, mlynářství;
Václav Fára *1840 Velký Ježov, mlynářství/pomocník;
a další jedna osoba
Majetek – 2 koně, 4 kusy hovězího dobytka, 2 prasata.
Rok 1880
Václav Špaček *19.11.1837, mlynářství/majitel mlýna a polního hospodářství;
manželka Marie *12.6.1849 Bechyně;
syn Felix *11.12.1878;
František Křížek *1854 Dvorce, mlynářství/pomocník;
Jan Borkovec *1862, mlynářství/pomocník;
a další tři osoby.
Majetek – 2 koně, 13 kusů hovězího dobytka, 13 prasat.
Rok 1890 – Sčítací archy se nedochovaly
Rok 1900 – Sčítací archy se nedochovaly
Rok 1910 – Mlýn na Fabrice čp. 78, vlastník domu Špaček Felix
Felix Špaček *11.12.1878, mlynářství/majitel živnosti, elektrárna/majitel;
manželka Marie *9.1.1878 Radošovice;
syn Felix *5.9.1906;
tchyně Kateřina Gebauerová *6.8.1850;
švagr František Gebauer *21.3.1881;
švagrová Kateřina Gebauerová *7.1.1880;
neteř Zdeňka Gebauerová *12.4.1898;
a další tři osoby.
Majetek – 2 koně, 11 kusů hovězího dobytka, 4 prasata.
Rok 1921 – majitel domu Špaček Felix
Felix Špaček *11.12.1878, mlynář/vlastník;
manželka Marie *9.1.1878;
syn Felix *5.9.1906;
tchyně Kateřina Gebauerová *25.7.1850, vdova;
švagrová Kateřina Gebauerová *6.1.1880;
a dalších pět osoby.