Uživatel

Hledat

| Sign up

Tak pracují stroje, řekl mlynář, který měl jeden stroj,
byl to jeho domácí, který mu nepatřil.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Žižkův mlýn, Tschischka Mühle

Žižkův mlýn, Tschischka Mühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

135

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Potín

PSČ

330 38

Okres

Tachov

Katastrální území

Bezdružice

GPS

49° 54' 1.1'', 13° 0' 49.6''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

V tichém bočním údolí, dříve zvaným Žižkovo údolí se nachází nevysoké, ale rozsáhlé zbytky zdí zaniklého Žižkova mlýna (do r. 1923 TSCHISCHKAMUHLLE se dvěma vodními koly). Vyhořelý mlýn byl v roce 1950 zrušen. U ruin se nachází pramen „tschischka sauerling“ – Žižkovo kyselka, bohužel v současnosti zarostlá a znečištěná. K Žižkově mlýnu je možné přijít po zelené turistické značce od městecka Úterý, nebo z druhé strany od Starého mlýna. Informace použity ze hry geocaching.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Úterský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Obecná historie:

Mlýn je doložen v matrice Farního úřadu Čeliv již v r. 1617, v r. 1628 dále doložen mlynář Philip Fischera, v dalších letech až do r. 1728 byl pak mlynářem Georg Podhorny. Mlýn poté převzal Thomas Gleisinger (jindy též Kleisinger a Kleißinger, Kleisner a Gleisner, nakonec se jméno ustálilo na Kleisinger) a jeho potomci setrvali na mlýně až do r. 1946.
Žižkův mlýn patřil k menším stavbám svého druhu. V 17. století se nazýval "mlýnem v Žižkově údolí" a jeho provoz zajišťovala 2 vodní kola.
Název "Tschischkamühle" a "Kleine Tschischkamühle", později "Tschischkagrund" (a ještě později "Tschischkaforsthaus", hájovna, v těsné blízkosti mlýna) vznikly pravděpodobně díky tamnímu ležení Jana Žižky v r. 1421.

Podle prof. Franze Lercha ("Unsere Heimat", str. 60-61, Chomutov, 1936) vede od Žižkova mlýna cesta přes "suché údolí" ke Kunstfarbenmühle (Mlýn Barvírna) a "vodní údolí" k Žebráckému mlýnu (Schöppermühle) na Žebráckém, dnes Dolském potoce.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1569 mlynář Řistka

Mlýn je doložen v matrice Farního úřadu Čeliv již v r. 1617.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Kryštof Fischer (1573-19.11.1617)

v r. 1628 dále doložen jeho syn mlynář Philip Fischer,

1651 Soupis poddaných dle víry: Jiří Podhornej, 20 let

1654 Berní rula: Jiřík Potherny, 18 str. polí, 2 krávy, jalovice a 6 sviní

syn Jiří Podhorny (*1645)

syn Jiří Podhorny (*1670), manž. Dorota

1714 revizitace Berní ruly: Dorota Podhornin (Zieschka Müllerin), panský mlýn o 2 kolech na nestálé vodě

v dalších letech až do r. 1728 byl pak mlynářem Georg Podhorniy.

Tomáš Klesinger (1674-15.12.1728)

1804 soupis činží bezdružického panství: Jan Kleisinger, 23 složení na střední stálé vodě, 12 str. polí, louky na 3 fůry sena, ze mlýna platí roční činži 9. zl. 48 kr., odvádí 4 strychy pšenice

1838 Sommerova topografie: Žižkamühle

Mlýn poté převzal Thomas Gleisinger (jindy též Kleisinger a Kleißinger, Kleisner a Gleisner, nakonec se jméno ustálilo na Kleisinger) a jeho potomci setrvali na mlýně až do r. 1946.

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1910 Reinhold (*1873) a Aloisie (*1885) Kleisingerovi

2 valaši, 3 krávy, 2 telata, 2 voli, 1 koza, 4 prasata

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1921-1945 Reinhold Kleisinger, živnost mlynářská

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1945 Kleisingerovi odsunuti, neosídlený mlýn zanikl

Události

Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kleisinger
Žižka
Fischera
Podhorny
Gleisinger
Kleisner
Gleisner
Řistka

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1569 Řistka

1628 Filip Fischera

1651-1654 Jiří Podhorný

1714 Dorota Podhorná

1728 Řehoř Podhorny

1804 Jan Kleisinger

Tomáš Kleisinger

1910-1945 Reinhold Kleisinger

Pověst

"Pod svým vůdcem Žižkou se husité utábořili také v oblasti Bezdružic, kde se Žebrácký (Dolský potok) vlévá do Úterského potoka, a odtud podnikali výpady do okolních míst. Protože se jim i přes týdny obléhání nepodařilo dobýt rodový hrad katolických Guttensteinerů, zničili sídlo Pottinských rytířů hrad Falstein a odtáhli do Úterý, kde nastaly krušné časy. Z této doby se dodnes dochovaly pomístní názvy Žižkův grunt a Žižkův mlýn“.

("Über Grenzen hinweg", str. 514-515, Geisenfeld, 1964)

1914 den před smrtí pětiletého syna Reinholda Kleisingra se v noci 3x samo od sebe roztočilo vodní kolo. (To se prý zde stávalo před úmrtím mlynáře.)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Po pol. 19. stol. budova prodloužena a hospodářské křídlo zcela přestavěno.
Mlýn vystavěn z drobného kamene, pojeného hlínou, špalety vyzděny z cihel.
Obytná mlýnice 26 x 7 m, z mlýnice dochováno pouze základové zdivo, obytná část zachována lépe.
Hospodářské stravení déllka 30 kroků, šíře 7 kroků. Levá část obsahovala klenuté stáje, pravá chlévy, mezi nimi nízký klenutý otvor, patrně vstup do psí boudy. Cihelné prvky (záklenky oken a klenební pásy) stájí vybourány, zachovány pouze jizvy.
Za mlýnem zbytky sklepa a základy další drobné stavby.
U mlýna 2 prameny pitné vody.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1804: 2 složení

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis17. stol.: 2 vodní kola
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,11 m3/s, spád 3 m, výkon 3,07 HP
2015 nalezen kovový čep a obruče z hřídele vodního kola

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis17. stol.: 2 vodní kola
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,11 m3/s, spád 3 m, výkon 3,07 HP
2015 nalezen kovový čep a obruče z hřídele vodního kola