Válcový mlýn Vojtěcha Tremla

1775 - první písemná zmínka o existenci mlýna - nalezená v Pamětní knize obce Číhaně (JV)

1875 - smlouva mezi majitelem mlýna a týneckým hrabětem z Kolovrat, rybník v držení týneckého velkostatku (JV)

1877 - u rybínka založen vodní cejch (JV)

před 1. světovou válkou mlýn patřil Josefu Tremlovi (*1880), lopatkové kolo mělo průměr 3,716 m, šířku 0,64 m, jedno české složení (JV)

Josef Treml byl povolán jako vojín do války. Po návratu z války se mu narodil syn Václav. (JV)

1930 Josef Treml

1937 - výměna vodního kola za Bánkiho turbínu (6 HP), při nedostatku vody používán elektromotor  (8 HP) (JV)

měsíční výkon 200 kg obilí

ve mlýně mele mlynář sám bez pomocných dělníků

1941 - zastaven provoz, ale na žádost místních i okolních občanů byl provoz obnoven (JV)

1942 - syn Václav nasazen do Říše na nucené práce (JV)

1943 srpen - bylo žádosti občanů o obnovení provozu vyhověno, ale muselo být splněno spoustu nových bezpečnostních požadavků (ochranné kryty všech pohyblivých součástí, elektrický rozvod umístěn v trubkách, vedení knihy o každoroční kontrole těchto zařízení, sklad obuilí musel být oddělen protipožární zdí vyvedené až 15 cm nad střechu atd.) (JV)

1944 - pokus Václava o útěk z Berlína, kde musel tvrdě pracovat. Po nezdařeném útěku vězněn v koncentračním táboře Flosenberg v Sasku. (JV)

V dubnu 1945 před koncem války Josef Treml umírá ve věku 65 let na žaludeční chorobu. Mlýn přebírá jeho syn Václav. (JV)

1951 - vytvořeny nové obvody pro mletí, obec Číhaň přidělena do mlýna v Křížovicích. (JV)

Došlo k ukončení provozu na žádost nemocného mlynáře Vojtěcha Tremla (pravděpodobně syn Václava) (JV)