Švihovský, Tylův mlýn

Podobně jako obec prodala emfyteut. taky vrchnost r. 1780 22.-II. svůj vrchnostenský mlýn o 4 složeních a stoupou na kroupy a se vším náčiním za 320 zl. r. Janu Trnkovi za těchto podmínek: složí hned 200 zl., zbytek na Ihůty po 20 zl. ročně ; bude všechno v dobrém stavu udržovali, i stáje nové, které mu důchod panský z jara vystaví. Mlýnské kameny si bude kupovat sám, vrchnost mu je dá na 4 míle cesty dovézti, avšak robetniky musí při tom stravovali nebo stravu zsplatiti. Dříví na kolo, hřídel mu dodá vrchnost, za týchž podmínek poddaní dovezou. К mlýnu náleží pole: v pustém rybníku 2 str., při vápence 7 str., louky к Malechovu „na běhnách“ 1 vůz, druhá zv. Rudolfka pod městem, ze které vrchnost niatf měsíčně 51/2 kr. Kontribuce (tedy půda městská): tu platí dál Trnka, Búde ročně odvádět! nomine mlecí činže do úřadu loco Chudenice : 78 zl. 30 kr. ; čisté pšenice 20 m. a 1 věrt. dolnorakouské míry; žita 150 měr. Přidělují se mu dřívější mléči: město Švihov se židy, vsi : Lhovice, Mezhoř a Kamejk. Když by se nepoctivě choval, neplatil, v pravdě křesťanský život nevedl, mlýn poškodil a mletí zanedbával (úředníku švih. zdarma) má vrchnost právo se mlýna ho sehnati Na kontraktu podepsáni : vrchní Friedl, důchodní Jar. M'kovec, Jan Siegl purkrabí, Ondř. Nngmann obroční a výběrčí daně Frant. Domečka. Friedl oznamuje Trnkovi kup, zve se žertovně s celou kanceláří na pouť sv. Václava, aby tentokráte pominuli p. faráře, protože ve mlýně více mouky na koláče bývá a jmenovitě švihovský „za zlatý důl od pradávna jmín jest“."O Skutečně vrchní na každou pouť (od 1771 tak lze sledovati) do Švihová jezdili, к městu se vlídně chovali, takže stížnosti nenacházíme. Té přízně si také magistrát vážil a na nábožné vinše vrchnímu ku svátkům najmě vánočním nikdy nezapoměl. Potěší nás, že v té době psali pěkně po česku. (Františka Zemana Kniha o Śvihově a okolí str. 300-301)

1841 koupil Jan Tyl st., emfyteutický mlýn na 6 kol

1893 Jan Tyl ml. přestavěl na umělecký

1901 mlýn vyhořel

1912 znovu postaven jako poloautomatický

1930 Emil Tyl, mlýn a elektrárna

1936 kapacita 1 3/4 vagonu za 24 hod.

k mlýnu náleží 70 ha půdy orné a luční

Mlýn prohlášen od 25. 2. 2020 za nemovitou kulturní památku.