Historie
Obecná historie:
V období, kdy mlýn vlastnil Josef Mrskoš, tedy ve 20. letech 20. století ho Čeněk Habart popisuje slovy:„...zdi u mlýnice jsou silné, vysoké a pevné jako tvrz a zakončeny jsou na jedné straně jako na hradě ozubeným cimbuřím.“ Mlýn mlel povětšinu roku a vytvářel si vlastní elektřinu.
Na II. vojenském mapování je mlýn označen jako Tahawa Mahlmühle.
Na III. vojenském mapování přebírá název Peroutka od mlýna ve Vestci (Fouskův mlýn).
Mlýn vznikl až po roce 1839 - je pouze dokreslen na Indikační skice, na Císařském otisku chybí. (RŠ)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1893 František Svoboda
1900 Josef Mrskoš
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
1925 od Peroutků koupil Josef Mrskoš
1930 František Mrkoš (recte Mrskoš, * 9.8.1865 v Mrskošově mlýně v Novém Kníně, + 1934)
5.3.1934 převzala dcera Marie, manžel dr. František Jarolímek, vrchní komisař politické správy 18. odd. zemského úřadu v Praze
hospodářství 10 ha
1934 nájemce Josef Sirotek
1953 zbořen před napouštěním Slapské přehrady
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Mrkoš
- Mrskoš
- Svoboda
- Jarolímek
- Sirotek
- Peroutka
Historie mlýna také obsahuje:
1893 František Svoboda
1900 Josef Mrskoš
1920-1925 Josef Mrskoš
1930-1934 František Mrskoš
1934- Marie Jarolímková
1934- Josef Sirotek (nájemce)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
