Historie
Obecná historie:
Mlýn Bukevnice používal ve 20. letech 20. století válcové stolice, francouzský kámen, špičák a vyráběl si vlastní elektřinu. Ročně mlýn vyprodukoval cca 24 vagonů obilí. Majitelem byl Adolf Šámal, před ním jeho otec Václav Šámal.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
14. stol. puchýrna zlatodolu v Libšicích
Registra křížovnická:
1561 Pavel, mlynář, koupil mlýn od Mikuláše, pastorka Brychtova, za 14 kop míšeňských
1566 Pavel na Šorštejně
1610 Urbář křížovnický: Anna Nosková, mlynářka, dává úroku po 13 gr. o sv. Jiří a sv. Havle, z paseky 3 gr. Tři županovičtí mlynáři dávají o lovu každý po jednom pecnu chleba a po jednom věrtelu tluče.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1654 Berní rula: při pusté chalupě někdy Matěje Řeháka býval mlýn na 1 kolo, 1654 zbylo po něm jen místo a 12 strychů rolí zarostlých.
1718 Tereziánský katastr: Jiří Dolejší má mlýn o jednom složení a jedné stoupě na nestálé vodě, skoro 12 strychů špatných rolí, chová 1 vola, 2 krávy, 1 jalovici, 3 ovce a 1 svini.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik budovy mlýna
Ve mlýně se narodil Josef Šámal (1906-1967) redaktor časopisu Venkov.
Václav Šámal
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
První světová válka (1914–1918)
1925-1930 Adolf Šámal
roční semelek 24 vagony obilí
4 ha polí
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlýn byl rozebrán a zatopen v 50. letech 20. století.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Klasna
- Šámal
- Brychta
- Nosek
- Řehák
- Dolejší
Historie mlýna také obsahuje:
-1561 Mikuláš, pastorek Brychtův
1561-1566 Pavel na Šorštejně
1610 Anna Nosková
před 1654 Matěj Řehák
1718 Jiří Dolejší
1839 - Klasna Franz (RŠ)
Václav Šámal
1925-1930 Adolf Šámal
1939 - Antonie Šámalová (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
