Ve špatném mlýně se i dobré zrno špatně semele.
(německé přísloví)

Řepešínský, Jirouškův, Filipův mlýn; Filipsmühle

Řepešínský, Jirouškův, Filipův mlýn; Filipsmühle
32
Řepešín
383 01
Prachatice
Řepešín
48° 59' 46.6'', 13° 54' 49.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký mlýn přestavěný k obytným účelům, dnes zřejmě jen málo využívaný.
Samota
Blanice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1837 byl majitelem mlýna Irouschek (křestní jm. neuvedeno).

Na mapách stabilního katastru je zakreslen velký statek který už nese jméno Filschmühle (opraveno na Filipsmühle) ke kterému byla později postavena samostatná mlýnice, která je do map dodatečně dokreslena.

1877-1899 Martin Jirouschek (Jiroušek) s manž. Antonií

1899 syn Adolf Jiroušek (1877) s manž. Annou (1876-1907) z Řepešína, 2. manž. Anna (1886) z Mlynářovic

1900 v mlýně chovají 2 koně, 16 ks hov. dobytka a 3 prasata, 1910 5 koní

1929 syn Adolf Jiroušek ml.

V roce 1930 Adolf Irouschek (uváděn též jako Jiroušek), při mlýně pracovala pila, zaměstnán mlynářský pomocník Heřman Anderle

mlýn silně zadlužen (nejvíce  225.000 Kč u prachatické spořitelny)

1935 v nucené dražbě koupila za 230.000 Kč Marie Bauerová, rolnice z Cvrčkova, zanedlouho provd. Jiroušková

Po odsunu rodiny Jiroušků do mlýna přišla rodina mlynáře Dominika Vojty z Bohumilic, ten mlýn ještě stihl modernizovat o dvě válcové stolice ale provoz mlýna musel ukončit už v roce 1951, nikoli však na příkaz úřadů ale protože nebylo co mlít (lidé přišli o pozemky a nemohli tak obilí pěstovat). Poté se ve mlýně mlelo jen občas když se lidé domluvili a navezli dostatek obilí.

1954 vyhořela stodola a hospodářské budovy, na obytné budově shořela střecha
Ve mlýnici se pak hlavně vyráběla elektřina a to až do poloviny 60. let kdy byla (mezi roky 1964 a 1966) mlýnice zbořena, zřejmě kvůli rozšiřování cesty a úpravám mostu.

Dnes stojí původní obytné a hospodářské budovy, částečně přestavěné, v místech kde stávala mlýnice a pilnice stojí dnes novostavba.

Obytná budova a stáje slouží k rekreaci.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jiroušek
  • Vojta
  • Jirouschek
  • Irouschek
  • Bauer

Historie mlýna také obsahuje:

1837 Irouschek

1877-1899 Martin Jirouschek (Jiroušek)

1899-1929 Adolf Jiroušek

1929-1935 syn Adolf Jiroušek ml.

1935-1945 Marie Bauerová provd. Jiroušková

1945- Dominik Vojta

 

Popis mlýna dle vodní knihy (nedatováno):

„Jez je dřevěný 11 m dlouhý. Náhonem přivádí se voda do dřevěného žlabu širokého 1,80 m, odtud spouštěcími stavítky, a to levým širokým 0,65 m do žlabu na kolo mlýna, pravým širokým 1,02 m na kolo pily. V pravé straně dřevěného žlabu je odlehčovací otvor šířky 1 m. Kolo k pohonu mlýna má průměr 3 m, spotřebuje 190 l/sek. a při spádu 3,60 m jest max. výkon 7 HP. Kolo pily má průměr 3,15 m, spotřebuje 220 l/sek. a při spádu 3,65 m jest výkon 10 HP. Ve mlýně jsou stroje: 1 špičák, válcová stolice, loupačka, stoupa o 6-ti tloucích a elektrické dynamo k výrobě proudu. Na pile je rámová pila, cirkulárka a šindelka.“

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
      stodola a hospodářské budovy vyhořely, mlýnice zbořena, dnes víceméně novostavba
      • pavlač, balkón
      • dveře
      • trámový strop
      • klenba
      • topeniště, kamna, pec
      • dveře
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • historický mobiliář
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      Popis vybavení mlýna a pily viz. Historie.
      Ve mlýně jsou stroje: 1 špičák, válcová stolice, loupačka.
      po r. 1945 pořízeny 2 válcové stolice
      Zaniklý
      • pila
      • stoupa
      • výroba elektrické energie
      • šindelka
      Při mlýně v minulosti pracovala tyčová stoupa o 6-ti tloucích, pila (rámová p., cirkulárka, šindelka) a dynamo pro výrobu el. energie.
      • náhon
      • odtokový kanál
      Jez je dřevěný 11 m dlouhý. Náhonem přivádí se voda do dřevěného žlabu širokého 1,80 m, odtud spouštěcími stavítky, a to levým širokým 0,65 m do žlabu na kolo mlýna, pravým širokým 1,02 m na kolo pily. V pravé straně dřevěného žlabu je odlehčovací otvor šířky 1 m.
      Náhon zavezen při bourání mlýna.
      Část dlouhého náhonu posloužila řece Blanici při povodni v roce 2002 k utvoření zcela nového koryta, po více než 300 letech se tak výrazně změnil charakter údolí (viz. NS Na Soutoku procházející PR Soutok), z původního vodního díla dlouhého více než kilometr se tak dochoval jen odtokový kanál v délce několika desítek metrů.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisKolo k pohonu mlýna má průměr 3 m, spotřebuje 190 l/sek. a při spádu 3,60 m jest max. výkon 7 HP.
      Kolo pily má průměr 3,15 m, spotřebuje 220 l/sek. a při spádu 3,65 m jest výkon 10 HP.
      V roce 1930 mlýn s pilou poháněla 2 kola na svrchní vodu, průtok 0.254 a 0.397 m3/s, spád 3.33 m, výkon 18.79 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisKolo k pohonu mlýna má průměr 3 m, spotřebuje 190 l/sek. a při spádu 3,60 m jest max. výkon 7 HP.
      Kolo pily má průměr 3,15 m, spotřebuje 220 l/sek. a při spádu 3,65 m jest výkon 10 HP.
      V roce 1930 mlýn s pilou poháněla 2 kola na svrchní vodu, průtok 0.254 a 0.397 m3/s, spád 3.33 m, výkon 18.79 HP
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorNP Šumava
      NázevNaučná stezka Na soutoku
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.npsumava.cz/cz/1443/1070/clanek/ns-na-soutoku/
      Datum citace internetového zdroje19.2.2015
      AutorNP Šumava
      NázevNaučná stezka Na soutoku
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.npsumava.cz/cz/1443/1070/clanek/ns-na-soutoku/
      Datum citace internetového zdroje19.2.2015
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky Českosslovenské
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 2, str. 31
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorPixová Jaroslava
      NázevNa břehu Blanice - K šumavskému prameni
      Rok vydání2012
      Místo vydáníPutim
      Další upřesněnístr. 252-259
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Ostatní

      Vytvořeno

      19.2.2015 21:47 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 20.2.2015 19:37
      doxa (Jan Škoda) 21.2.2023 15:19