Černoleský, Podčernoleský mlýn

Mlýn je evidován berní rulou na konopišťském panství.

1670 Podčernoleský mlýn u cihelny

1715 mlýn o 1 složení

Tereziánský katastr pak popisuje mlýn jako jednokolový s 1 stoupou. 

2. pol. 18. stol. o 1 kole se stoupou, později o 2 kolech

1795 hrabě František Josef z Vrtby mlýn o složeních prodává, 2. 1. 1796 v dražbě koupili Matěj  a Rosálie Pilátovi za 508 zl. rýn. a 30 kr., budou platit 29 1/2 kr. činže a odvádět strych ječmena do pivovaru. Mlynář byl povinen odebírat z panské pálenice 40 žejdlíků pálenky. K mlýnu náleží 21 strychů polí  a luk.

16.6.1825 se schovanka neteř Marie Sazimová provdala za  Antonína Tobiáše z Říčan , manželé PIlátovi jim mlýn v hodnotě 400 zl. přenechali

20.10.1845 manželé Tobiášovi prodali mlýn Františku a Kateřině Netrefovým

Manželé Netrefovi na mlýně hospodařili pouhé čtyři roky, František Netrefa patrně zemřel, jelikož 21. února 1852 prodala Kateřina Netrefová mlýn manželům Františku a Petronile Koubovým za 5 900 zlatých.

Manželé Koubovi drželi mlýn ve vlastnictví čtyři roky a 16. ledna 1856 jej prodali Janu Pedinovskému za 7 150 zlatých. V té době patřilo ke mlýnu: 8 jiter 108 sáhů poli, jedno jitro 908 sáhů luk a zahrad.

Jan Peclinovský se oženil s Kateřinou Maříkovou z Benešova, která se 26. dubna 1859 stala spolumajitelkou mlýna v ceně 4 725 zlatých. Společně hospodařili deset let

Po úmrtí Jana Peclinovského prodala Kateřina Peclinovská dne 13. února 1869 mlýn Josefu a Marii Magdaléně Janovským z Třeběšic za 7 500 zlatých. Ve mlýně bylo: šest násypek, pět pytlíků, železný sochor, kleště podpinací, dva voškrdy, deset špicí, dvě železná dláta, želízko, šest žejbrování, dvě tíhy, mejtnice, čtvrtce, fofrovací mlýnek, kadečka, dvě síta, truhla v mlýnici a mlynářský dvojí stroj

Manželé Janovští hospodařili 13 roků, dne 28. června 1882 prodali mlýn s hospodářstvím Josefu a Františce Mikoláškovým.

Od nich mlýn koupil 3. června 1884 majitel konopišťskéřio panství kníže František Eugen z Lobkovic.

Konopišťské panství koupil 17. března 1887 arcivévoda František Ferdinand d'Este, který zdejší mlýn nechal zrušit

Mlýn byl na konci 19. století přebudován na hájovnu. 

V 1. desetiletí 20. stol. nechal František Ferdinand mlýn přestavět na byty pro cihlářské dělníky v nové cihelně.