Z moučného mlýna do solného mlýna.
(rumunské rčení)

Tuchlovický mlýn; Heron Mühle

Tuchlovický mlýn; Heron Mühle
16
Zemědělců
Tuchlovice
273 02
Kladno
Tuchlovice
50° 8' 32.3'', 13° 59' 53.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Památkově chráněný, z části roubený mlýn, který dnes velice chátrá.
Mlýn stojí na samotě, necelý kilometr severovýchodně od středu obce Tuchlovice.
Tuchlovický potok
20554/2-4082
nepřístupný

Obecná historie:

První písemná zmínka o Tuchlovicích pochází z roku 1283.[i] Okolí mlýna i Tuchlovic však mělo své obyvatele již v prvním století našeho letopočtu. V bažině východně od mlýna nalezli archeologové zbytky osídlení z období římského císařství. Kvůli bahnu se zde zachovala řada dřevěných konstrukcí a výrobků - např. kusy dřevěných misek, část žebříku a držadla. U mlýna zjistili i pece na zpracování železné rudy a dílny na zpracování železa. Sídliště pochází z druhého a třetího století našeho letopočtu.[ii]

První nalezená zmínka o mlýnu pochází až z prvního Tereziánského katastru, z roku 1748, kde se píše: „1 mlynář na vlastním mlýně o 1 kole na nestálé vodě“.[iii] Existenci mlýna potvrzuje i vyobrazení na I. a II. vojenském mapování (obr. 2/21, 3/21).[iv] Detail dispozice mlýnského areálu poprvé zachycuje Indikační skica z roku 1841 (obr. 4/21). Mlýn a protilehlé stavení označuje skica červenou barvou jako nespalné. Třetí budova areálu má barvu žlutou - v době mapování tedy byla spalná. Jako majitele uvádí Indikační skica Antona Hnitku.[v] K roku 1938 vlastnil mlýn Václav Jerman, který jej převzal o šest let dříve od svého otce Jana. Za II. světové války mlynáře Václava Jermana někdo udal, že přechovává obilí a nemá přihlášené rádio. Jermana zatkli a dva a půl roku věznili v koncentračním táboře. Na konci války se pokusil znovu začít mlít, což se mu po několika zamítnutých žádostech podařilo.[vi] Mlýn pravděpodobně přestal pracovat okolo roku 1950 - jako většina malých mlýnů v Čechách.

Dnes tu žije rodina soukromého zemědělce, který areál plně využívá. Budova však slouží spíše jako skladiště a chátrá.



[i] Antonín Profous – Jan Svoboda, heslo Tuchlovice, in: Místní jména v Čechách IV, Praha 1957, s. 394.

[iii] Aleš Chalupa et al. heslo Smečno, panství, in: Tereziánský katastr II, Praha 1966, s. 311.

[iv] Viz I. a II. vojenské mapování, sign. C 106, W_8_I.

[v] Národní archiv, 1. oddělení, fond Indikační skici, sign. Rak 361.

[vi] Ibidem.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1841 Antonín Hnitka

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1930 Jan Jerman

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hnitka
  • Jerman

Historie mlýna také obsahuje:

1841 Antonín Hnitka

1930 Jan Jerman

1939 - Václav Jerman (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        roubená+zděná
        jednopatrový
        • dveře
        • okno
        • krov
        • zcela bez technologie aj.
        Dochována jen do poloviny zasypaná dvojnásobná mlýnská hranice.
        Žádná položka není vyplněna
        • akumulační nádržka
        Podle Indikační skici začínal náhon v západní části obce a vedl podél cesty až ke mlýnu. Měřil asi jeden kilometr. Voda od mlýna tekla samostatným korytem rovnoběžně s korytem potoka až ke vsi Srby. Tam se vlévala do potoka Loděnice a následně do Turyňského rybníka, kam ústil na jiném místě i Tuchlovický potok. Dnes zbyl z náhonu jen obrys malé akumulační nádrže. Z úseku náhonu podél dnešní silnice se stal příkop a v odtokovém korytu stojí voda.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: Při mlýně byla dvě vodní kola
        1) hltnost 0,052 m3/s, spád 4,7 m
        2) hltnost 0,108 m3/s, spád 3,9 m
        celk. výkon: 6,87 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: Při mlýně byla dvě vodní kola
        1) hltnost 0,052 m3/s, spád 4,7 m
        2) hltnost 0,108 m3/s, spád 3,9 m
        celk. výkon: 6,87 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        dvojnásobná
        AutorŠimek Rudolf
        NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
        Rok vydání2011
        Místo vydáníOlomouc
        Další upřesněnídiplomová práce
        AutorŠimek Rudolf
        NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
        Rok vydání2011
        Místo vydáníOlomouc
        Další upřesněnídiplomová práce
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 27

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        10.5.2012 23:27 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Radomír Roup (Radomír Roup) 22.6.2018 15:51
        doxa (Jan Škoda) 24.2.2024 22:32