Pastorovi synové a mlynářovy svině jsou stejní.
(estonské přísloví)

Prostřední, Farářský, Panský, Dědkův mlýn, mlýn u Hamanů

Prostřední, Farářský, Panský, Dědkův mlýn, mlýn u Hamanů
9
27
náměstí Osvoboditelů
Praha - Radotín
153 00
Hlavní město Praha
Radotín
49° 58' 57.8'', 14° 21' 30.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
21. (předposlední) mlýn na Radotínském potoce, poháněný vodou z dlouhého náhonu. Doložen již k roku 1432, majitelé se zde často střídali, často to bývali mlynáři ze sousedních mlýnů. Po I. světové válce ukončeno mletí a nový majitel Bohumil Haman jej přestavěl na obytnou vilku, dnes památkově chráněnou jako moderní architektura.
v centru
Radotínský potok
41515/1-2153
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1432 dle urbáře vykazuje 1,5 kopy pražských grošů ročního příjmu

1598 majetek Zbraslavského kláštera, vykazuje 40 kop ročního příjmu

1598 nájemce mlynář Jíra

poč. 17. stol. Matěj Karásek jej vyměnil za svůj mlýn v Řevnicích

jeho vdova

syn Šimon, po 30.leté válce uprchl pro víru ze země

1687 mlynář Václav Rohlík

jeho syn Jan s manželkou Veronikou

Martin Kotaška

- 1754 jeho syn Jiřík, na Zbraslavi si otevřel krám s mlynářskými výrobky, za ušetřené peníze se i s celou rodinou vykoupil z poddanství

1754 - 1775 jeho zeť Matěj Svoboda, manžel dcery Marie Anny

1775 - 1816 rodina Čisteckých

1816 koupil František Drchota

mlynář Štípek

mlynář Žitník

1840 Rudolf Důra

mlynář Trouba

1864 Jan a Barbora Ouřadovi

vdova Barbora se provdala za Josefa Regenermela, u mlýna zřídil pekárnu

Václav Berounský

kol. 1900 koupil Karel Dědek, jeho syn dělal na Zadním Mašku, oba ale trpěli alkoholismem

Lerch

kol. 1920 koupil starosta spořitelního spolku, radotínský kupec Bohumil Haman, přestavěl na obytnou vilku

1930 majitelé Josef a Bohumil Hamanovi

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Karásek
  • Rohlík
  • Kotaška
  • Svoboda
  • Čistecký
  • Štípek
  • Žitník
  • Trouba
  • Ouřada
  • Regenermel
  • Berounský
  • Dědek
  • Lerch
  • Důra

Historie mlýna také obsahuje:

1598 cisterciácký klášter na Zbraslavi

1598 nájemce mlynář Jíra

poč. 17. stol. Matěj Karásek

jeho vdiva

 - 1650 syn Šimon Karásek

1687 mlynář Václav Rohlík

Jan Rohlík s manželkou Veronikou

Martin Kotaška

- 1754  Jiřík Kotaška

1754 - 1775  Matěj Svoboda s  manželkou Marií Annou

1775 - 1816 rodina Čisteckých

1816  František Drchota

Štípek

Žitník

Trouba

1840 Rudolf Důra

1864 Jan a Barbora Ouřadovi

Josefa Regenermel

Václav Berounský

kol. 1900 Karel Dědek

Lerch

kol. 1920 Bohumil Haman

1930 Josef a Bohumil Hamanovi

 

 

 

 


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      Přestavěn na vilku ve stylu rané moderny s mansardovou střechou.
      Původně barokní mlýn, jenž byl zásadně přestavěn roku 1934. Ve zdech objektu dochováno hodnotné barokní jádro.

      Dům stojící na místě původního mlýna patrně barokního založení, je snad pozůstatkem stavební aktivity zbraslavského kláštera.Zásadní přestavba r.1934 byla provedena s ohledem na dochované prvky citlivě. Dům je ve zdivu barokní. Zachována byla bohatě profilovaná římsa, na severní štítové stěně prolomená původní nikou, nesoucí dnes sochu Panny Marie. Střecha byla při přestavbě změnena na mansardovou s obytným podkrovím.
      Popis památkové hodnoty

      Zajímavý doklad architektonické úrovně stavebních podniků v zemědělském zázemí Prahy. Pozoruhodný je i způsob přestavby ze 30. let, která vědomě respektovala dochované hodnotné prvky.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • komín
      • drobné sakrální památky
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaný
        • pekárna
        • náhon
        Náhon odbočoval v místech Volfovy zahrady, tekl přes statek Kubrových, okolo hospody U Kinclů, po horním okraji parku na náves, odtud přes zahradu statku Nebeských, sadem u Hamanových a pod železniční tratí. Od mlýna až do ústí do Berounky náhon nazýván Jalovým potokem. Po ukončení provozu mlýnů nebyl náhon čištěn a zanášel se splašky, ve 30. letech byl zrušen a zasypán.
        K posledním dvěma mlýnům v centru obce a to Prostřednímu a Dolejšímu, přiváděl odnepaměti vodu mlýnský náhon, který odbočoval z potoka v místech zahrady u Volfů. Tekl dále před Kubrovic statkem, před hospodou u Kinclů, po horním okraji parku na náves, přes zahradu u Nebeských statku, sadem u Hamanů a tunýlkem pod železniční tratí. náhon na mlýn dále pokračoval k Broulímům - Dolejší mlýn - a v blízkosti přívozu vtékal opět do potoka. Radotínský potok v části od odbočujícího náhonu až k ústí do Berounky, byl nazýván "Jalovým potokem", neboť vodou byl zásobován nejprve mlýnský náhon a teprve přebytečná voda vtékala do vlastního koryta. Při nedostatku vody jí bylo v Jalovém potoce velmi málo. Každá větší voda však zatopila celou náves a v místech známého hostince U Horymíra znemožňoval často rozvodněný potok dětem přístup do školy, protože jeho břehy nebyly vůbec upraveny. Protékal mezi řeznictvím pana Šnobla, kovárnou pana Krotila a domkem pana Lukáše, jak to znají dosud pamětníci. V roce 1876 uvádí starosta Václav Drchota na schůzi představenstva obce, že: "Nynější Jalový potok při každém rozvodnění se zatáčí moc dokola vpravo pod samé vysoké břehy strouhy mlýnské, která poskytuje vodu a zásobuje celou obec jak pro domácí potřebu, tak pro dobytek a co je velmi důležité, v pádu ohně, ana jest řeka Berounka od obce vzdálená". Nutno si uvědomit, že Jalový potok podemlel na návsi svůj pravý břeh až do míst, kde později byla zřízena obecní studna tj. několik metrů nad nynějším pomníkem padlých.
        Náhon byl totiž při velké povodni roku 1872 silně porouchán a tzv. nový obecní výbor trval na tom, že opravu musí provést ti, kterým náhon slouží tj. mlynáři, nikoliv obec. V novém obecním výboru byli po založení cukrovaru a cementárny již průmyslníci a živnostníci, nikoliv jen sedláci. V roce 1881 se teprve navrhuje, aby se provedly opravy břehů Jalového potoka a u Dolejšího- Broulímova - mlýna se zřídil most v délce 10m a tak umožněn nerušený přístup dětem do školy i ke kostelu.
        Teprve v roce 1909 byla provedena korekce potoka, a to jeho napřímení od zahrady u Volfů až do míst, kde je nyní pomník padlých. Podél tohoto napřímeného potoka se pak vybudovala silnice směrem na Lochkov. Mimo obec byla tato silnice postavena již v letech 1886 - 1889. V horní části potoka byly břehy zpevněny nábřežní zdí a dlažbou. Spád se zmírnil čtyřmi stupni, aby se zabránilo podemílání a unášení suti do Berounky. O provedení této úpravy se zasloužil tehdejší starosta okresu Otakar Nebeský, rolník z Radotína.
        Před regulací jezdily povozy potokem a místo mostů byly přechody po rozestavených kamenech. Po regulaci však vznikl hluboký dolík v místech dnešního parku. V něm bylo plno kamení a odpadků a uprostřed stála roztrhaná chalupa a obecní kovárna. Potok býval i později často rozvodněn, v srpnu 1925 došlo k neobyčejně silné průtrži mračen. Zpráva z novin uvádí, že potok zaplavil úplně cestu pod viaduktem a jeho divoce vířící vlny zatopily přízemí sousedních domů, takže k vyčerpání vody museli být povoláni hasiči. V jeho vlnách zahynulo i koňské spřežení, jež bylo jimi strženo. Událost potvrzuje i zpráva v Památníku sboru dobrovolných hasičů, která uvádí, že byly strhány všechny lávky, pobořen most u přívozu a zatopeno několik bytů a sklepů. K náhonům měli mlynáři tzv. vodní právo, ale i povinnost udržovat je v čistotě. Když mlýny skončily svůj provoz, nikdo již náhon nečistil, zanášel se splašky a odpadem všeho druhu. Stal se zdrojem nečistoty, na což většina občanů poukazovala a žádala jeho zrušení a zasypání. K tomu bylo třeba rozhodnutí Zemského úřadu, jehož docílení nebylo snadné. K zasypání a zrušení náhonu došlo teprve ve třicátých letech, tedy dlouho po skončení provozu obou mlýnů, uvážíme-li, že Dolejší mlýn skončil svoji činnost již před koncem minulého století, Prostřední mlýn po první svět. válce.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1930: 2 kola na svrchní vodu 1) hltnost 0,099 m3/s, spád 3,84 m, výkon 3,29 HP 2) hltnost 0,076 m3/s, spád 3,84 m3/s, výkon 2,53 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1930: 2 kola na svrchní vodu 1) hltnost 0,099 m3/s, spád 3,84 m, výkon 3,29 HP 2) hltnost 0,076 m3/s, spád 3,84 m3/s, výkon 2,53 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách III. - Praha a okolí
        Rok vydání2001
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 200 - 202
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách III. - Praha a okolí
        Rok vydání2001
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 200 - 202
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 43
        AutorIrena Kozáková
        NázevMlýny na Radotínském potoce
        Rok vydání1989
        Místo vydáníRadotín
        Odkazhttp://www.letopisciradotin.cz/prednasky/mlyny.html
        Datum citace internetového zdroje11 2023

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Vytvořeno

        24.8.2016 10:06 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 24.8.2016 20:22