Historie
Obecná historie:
Původně mlýn pohánělo vodní kolo. Později bylo nahrazeno dvěma francisovými turbínami se dvěma záložními elektromotory a jedním dieselovým spalovacím motorem. K turbínám bylo připojeno dynamo pro výrobu elektrické energie. K mlýnu těsně přiléhala také vodní pila, ze které se dochovala pouze část základů. Po nástupu Komunisitické strany k moci v 50. letech 20. stol. byl mlýn částečně konfiskován, jeho provoz byl ukončen a následně byly vnitřní prostory využívány JZD k sušení obilí. Sbor dobrovolných hasičů následně odvezl dieselový agregát včetně velmi hmotného setrvačníku (s průměrem kolem 2 metrů). Vodní náhon ze sousední obce Brusné byl zrušen a počal zarůstat náletem. Mlýn chátral, vlivem zatékání vody neudržovanou střechou došlo k vážnému poškození krovů a hrozilo zřícení střechy. Původní majitel se rozhodl na vlastní náklady střechu opravit. Z finančních důvodů byly pro novou střechu použity trámy posledního - druhého patra. Došlo k likvidaci vnitřního vybavení (sil, míchacích zásobníků, mechanizovaných sít apod.) a původně třípodlažní mlýn o jedno podlaží přišel. Původně sedlová střecha byla nahrazena střechou pultovou. Po r. 1989 byl mlýn restitucí vrácen původnímu majiteli. Následně byla budova využívána k hospodářským účelům. Byla obnovena část vodního náhonu pro účely chlazení v přilehlé pěstitelské pálenici. Po r. 2000 byly obvodové zdi nově omítnuty a mřížová okna byla vyměněna za plastová. Tím budova mlýna zcela ztratila svůj původní vzhled.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1657 Jíra Kašavský
1650 Michal Mizera
1830 Josef Churfürst
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
r. 1930 - majitel Richard Pecl, mlýn a elektrárna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1951 mlýn znárodněn a zastaven, mlynář Oldřich Pecl odsouzen na nucené práce v uranových dolech, na lágru č. 12 strávil 3 roky
Po r. 1989 byl mlýn restitucí vrácen původnímu majiteli. Následně byla budova využívána k hospodářským účelům. Byla obnovena část vodního náhonu pro účely chlazení v přilehlé pěstitelské pálenici. Po r. 2000 byly obvodové zdi nově omítnuty a mřížová okna byla vyměněna za plastová. Tím budova mlýna zcela ztratila svůj původní vzhled.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Pecl
- Husáček
- Kašavský
- Mizera
- Churfürst
Historie mlýna také obsahuje:
1532 Matěj Husáček
1657 Jíra Kašavský
1650 Michal Mizera
1830 Josef Churfürst
1905-1951 - Richard Pecl (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: