Jindřich Matyáš narodil se r. 1567 a to už v Čechách na zámku Lipnici, kdež rodiče jeho pobývali do r. 1574, kdy, koupivše panství vlasatické, odstěhovali se trvale na Moravu. Zdá se, že po brzké smrti matčině (zemřela již r. 1581) záhy přišel z domu, takže ani v té době, kdy otec zemřel, doma přítomen nebyl. Jak nám Paprocký vypravuje, zúčastnil se právě v tom čase jako 18ti letý jinoch cesty císařského vyslance do Cařihradu; z Cařihradu pak vydal se s průvodním listem turecké vlády na daleké cesty do Syrie, Persie, Arabie a Egypta, na nichž od arabských loupežníků jednou (dle Paprockého) tak byl obrán, že sotva s holým životem vyvázl. Vrátil se teprve r. 1587, zatím co jeho statek a všechny záležitosti spravoval mu bratr Jeroným. V jeho zmíněných účtech skutečně Matyášovy cesty jsou doloženy a sice jednou položkou 3 zl. 21 gr., za něž posláno bylo za ním do Cařihradu 10 párů nožů (v okolí Vlasatic byli Novokřtěnci, výborně pracující ve věcech kovových) a jindy obnosem 1 zl. 21 gr. 3 den, které byly (bez bližšího data) dány „Michalovi páně Handrych Matesovému na outratu do parské země“. Roku 1587 dle účtů skutečně nacházíme jej opět doma a sice nejdříve na cvrčovické tvrzi (po Cvrčovicích něm. Urspitz se také píše „na Urspitzburce“), která mu v dílu připadla a když Čvrčovice prodal, na malešovském mlýně a to až do r. 1590; jen na kratší doby odjížděl zejména do Prahy (r. 1588 a 1590) v záležitostech otcovských dluhů.
Jak bylo řečeno, připadla na něho celá čtvrtina dluhů, jimž mladý muž nemohl jinak zadosti učiniti, leč prodejem svého statku. Postupně prodával po kouscích své dědictví až na malešovský mlýn většinou sousedním statkářům a získal v celku za ně 42.500 zl. mor. Započteme-li k tomu několika tisíci i mlýn malešovský, 1) vidíme, že v té rychlosti, jak peněz potřeboval, byl nucen díl svůj, který v té době měl jistě cenu již přes 50.000 zl., prodati pod cenou. Také skutečně ves Charváty, kterou s jedním rybníkem prodal Adamovi z Dietrichštejna, pánu sousedního Mikulova za 17.000 zl., již po několika letech (r. 1596) bratr Jindřichův Jeroným kupoval zpět za 23.142 zl. Jak mezi bratřími v té době bylo pro naléhavé placení dluhů o peníze zle, svědčí v účtech i to, že samému Jindřichu Matyáši na jeho velmi uskrovněné potřeby mohl bratr Jeroným dávati jen zcela nepatrné částky, jeden, dva neb několik málo zlatých. Tak když na př. jednou mladý Jindřich jel na návštěvu na blízké Pouzdřany k zemskému hejtmanovi moravskému, známému Fridrichovi z Žerotína, dostal od bratra 1 zl., jindy „ke hře“ 2 zl. atd. Jednou jen 15 gr. a kdysi dokonce platil Jeroným pacholkovi Matyášovu 8 gr. 4 den., jež si od něho pán vypůjčil. I lazebníkovi, který Jidřichu Matyášovi několikrát „hlavu zmyl a vlasy vostříhal“, malý obnos 4 gr. Jeroným platíval přímo.
Takovým způsobem při největší skromnosti uplaceno bylo rozličných dluhů a výloh na jeho díl přišlých téměř plných 40.000 zl., takže když bratr Jeroným ukončil účtování, zbývalo Matyášovi kromě mlýna malešovského jen 7990 zl. 24 gr., v čemž zahrnuta byla už i jeho část (1500 zl.) ze zastavených rodinných klenotů. A ani těch necelých 8000 zl. neměl na hotovosti, nýbrž dluhoval mu je bratr Jan Jakub. I když připustíme, že tím uplatil všechny dluhy na jeho díl připadající, rovnalo se celé zbylé jeho jmění jen nevelkému statečku rytířskému.
Za takové situace nezbývalo Jindřichu Matyášovi přirozeně nic jiného, leč po tehdejším způsobu ohlédnouti se po bohaté nevěstě, neb dáti se na vojnu. Poněvadž této nebylo, oženil se již r. 15903) a to s jedinou dcerou „jednoho velikého a vzácného pána v Rakausích“ (Paprocký), Bernarda Lva Galla von Rudolfseck, vlastníka dolnorakouských statků Aspern a Lossdorf, jež skutečně také později po smrti Gallově, ač velmi zadluženy, na Jindřicha Matyáše spadly. V té době prodal bratru Martinovi i poslední své dědictví na Moravě, t. j. malešovský mlýn 2) a vůbec z Moravy se odstěhoval. Než mladá jeho manželka již po roce při porodu zemřela, a tak nezůstal ani v Rakousích Matyáš v klidu a záhy nacházíme jej v činných službách veřejných.
1) Ve výše zmíněných správních registrech panství vlasatického a prštického z r. 1574 popisuje se mlýn malešovský na řece Jihlavě u vsi Malešovic jako „z gruntu vnově a nákladně od kamene vystavenej“ o 5 kolech. Při něm byl i „dům dobře vystavený“ s rolemi, 2 ovoc. zahradami, s lesem, 2 rybničky, haltířem, chlévy, stodolami etc.
2) R. 1593 už mlýn Martin zastavuje Jeronýmovi, orig. pap. s peč.
