Pilský mlýn

V městské pergamenové knize je zápis z r. 1457 o prodeji mlýna (fol. 25). V zápisu se stanoví "aby ta stezka, skrz mlýn pod Žižkovou horú tam na polabí, ať by byla obci svobodná, tak jako nyní jest a aby on (kupující Petr) i jeho budoucí toho nehájili".

V r. 1506 se uvádějí vlastníci mlýna urozený vladyka Jan Strachovský ze Strachovic a urozený pán Jindřich Berka z Dubé.
V r. 1511 najali pilu páni konšelé svému spoluradnímu Janovi od Dolení brány.
V r. 1518 je uveden majitel urozený vladyka Jan z Radče, mlynář.

V r. 1580 koupili konšelé mlýn a pilu pro obec za 450 kop gr. míš.

1651 soupis poddaných podle víry: mlynář Matěj Malovaný (40 let), manželka Anna (36), syn mlynář Jan (20), synové Václav (6), Lukáš (4), Jakub (2), dcery Dorota (18), Anna (10) a Kateřina (8), všichni katolíci

1654 Berní rula: mlynář Matěj Malovaný, 2  str. 2 věrt. rolí, 3 ks hov. dobytka

s matriky farnosti Dvůr Králové (sign. 35-3, SOA Hradec Králové) - zápis úmrtí mlynáře Matěje Malovaného, zemřel 14.1.1670 ve věku 60 let, pádem z mlýnského kola při odstraňování ledu.

1700 vyhořel

V r. 1770 je vytýkáno obci: "Tak jste pustili Josefu Pušovi pilu aneb tak zvaný mlýn pilský kontraktem vámi 28. 3. 1767 podepsaným, a Janu Pušovi jste prodali váš mlýn tak zvaný Vosáhlovský, první za 3011 zlatých, poslednější za 800 zlatých.

Pilský mlýn byl přestavěn v r. 1791, jak dokládá zdobený kamenný empírový portál. Ten se nyní nachází v lapidáriu u kostela sv. Jana Křtitele. Je zasazen v hradební zdi. Ořímsovaný nástavec je zdobeným girlandami. Uprostřed stojí dva lvi, kteří drží kartuš. V ní je mlynářův monogram J S a letopočet 1791. Později mlýn patřil Josefu Finkovi.

Ve mlýně se přestalo mlít po r. 1891, kdy tragicky zahynul mlynář Pavlíček, který se zastřelil na jezu žirečského mlýna. Vdova Marie mlýn v r. 1896 prodala továrníkům Klazarovým. Ti, aby získali větší spád vody ve své továrně, zbořili jez u Pilského mlýna. Mlýn pak sloužil několik let jako obytné stavení, ve kterém bydlela rodina Davidova.

V královédvorském adresáři domů z r. 1921 je mlýn uveden jako zbořeniště. Romantický ráz mlýna inspiroval královédvorského rodáka R. A. Dvorského ke zkomponování skladby "Lázeň v Pilském mlýně" (text Jaroslav Gregorka).