SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Kamenice nad Lipou
Název toku: Zámecký rybník
Obec, čp. : Kamenice 2
Podnikatel: Rudolf Geymüler, nájemce František Picek
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 turbína Girard
Normální výkon v ks: 26
Petr Valeš, Jarmila Válková, Eva Prouzová: Putování kouzelnou Vysočinou („Řeka Kamenice vypravuje“); MH Beroun 2008
str.80-81
...Dnes stojíme na místě kaple. Býval odtud překrásný pohled na město, který nyní skrývají náletové dřeviny. Scházíme na předměstí kolem zaniklé hájovny. Kousek pod ní je při levém břehu roubená studánka, jež byla zřejmě užívána jako odvodňovací šachta ze stříbrných dolů.
Pohledem přes zahradu vidíme zadní trakt panského mlýna, kde byl v roce 1765 mlynářem Václav Jonáš a později mlynář Klap se stárkem Voráčkem. Dalším nájemcem byl mlynář Koukal, později mlynář Švarc. Na něho kamenčtí občané s vděčností vzpomínají, protože ze 2. světové války dával potají mouku rodinám, jejíž příslušníci byli v koncentračních táborech. V té době to byla činnost velmi nebezpečná, stačilo udání nebo prozrazení, aby se dotyčný sám ocitl ve vězení. Posledním nájemcem mlýna byl mlynář Minář. Panský mlýn byl v minulosti zbořen, znovu vystavěn a několikrát opravován. Spolu s ním byl postaven i kamenický pivovar stojící vedle mlýna. Oba objekty vznikly pro potřeby pánů zámku.
Ve mlýně, v místě kam přitékala voda z hradního příkopu, stávalo kolo, pod ním byl v podlaze čtvercový otvor asi sedmdesát centimetrů veliký. Tudy protékala voda podzemním tunelem na elektrárnu, která vznikla ze staré valchy. První valcha stávala jen o několik metrů níže po vodě, ale byla včetně stup na rudu zničena jednou velkou povodní. Historie tohoto místa by jistě vydala na samostatnou knihu.
Elektrárna o výkonu 15 kW zde zbudoval v roce 1922 J. Frencl pro majitele panství Rudolfa Geymüllera. Společně s lokomobilou o výkonu 12 kW pak zajišťovala dodávku elektrické energie pro velkostatek, zámek a město Kamenice nad Lipou.
Pod elektrárnou se voda vracela zpět do řeky...
Miloslav Hadrava: OSUDY JEDNOHO HRADU. Z kamenických kronik
Vycházelo na pokračování v měsíčníku ZPRAVODAJ města Kamenice nad Lipou a jeho místních částí
(Výpis)
R. 1654 Hypolita Paradisová, rozená z Landronu (vlastník hradu)
… V těch dobách se zase museli tajně scházet kameničtí nekatolíci. Do jedná z porad v noční době byli svoláni všichni jejich vůdcové. Byl to Šimon Picek z Předměstí, kalichovský mlynář Mička se svým synem Vavřincem, zástupce českých bratří a další. Scházívali se ve známé luteránské peci pod Brádlem. Zde se dohodli zbavit se nějak Hypolity a Magdaleny. Bylo ujednáno – až zase někdy budou v kapličce u madony na modlitbách, zvláště kdyby se tam ukryly za deště a bouře, jak to činívají – aby mlynář vytáhl stavidla. Hráz rybníka se protrhne, celé údolí se najednou zatopí a nenáviděné ženy v kapličce zahynou.
Konečně se nekatolíků naskytla příhodná doba. Hypolita s Magdalenou si opět vyšly do kapličky, aby se tam pomodlily. Byly tak zabrány do svých modliteb, že ani nezpozorovaly, jak od západu začíná hřmít. Odejít už nemohly, protože začalo hustě pršet. Potok od Kalicha se rozvodnil. To zarytí nekatolíci vykonali svůj zločinný úmysl. Vavřinec Mička a Šimon Picek byli ve mlýně, vytáhli podle úmluvy stavidla a proudy vody zatopily celé údolí. Voda se dostala do kapličky, obě žena musely vstoupit na oltář a úpěnlivě prosily madonu, aby je nenechala zahynout. Hypolita učinila slib, že unikne-li tomuto nebezpečí, vystaví rodičce boží nový prostorný kostel.
Brádelský poustevník Ivo viděl obě ženy, jak jdou odpoledne do kapličky. Byl zaměstnán s tesaři, kteří dělali na Brádle. Zpozoroval, že náhlá povodeň by mohla být jim v kapličce nebezpečná a ihned vybídl tesaře ku pomoci. Rychle a obratně snesli dolů k vodě dřevo a sbili vor. Statečný tesař Linhart a Ivo jeli ke kapličce a štastně se zachytli dveří, přívalem jíž dovnitř vytlačených. S velkou námahou se jim podařilo uložit na vor hraběnku, pak Magdalenku a s menším už nebezpečím je převézt na břeh.
Za málo dní se vše prozradilo. Kalichovský mlynář, u něhož se to stalo a který ke všemu svolil byl vsazen do žaláře, do tmavé věže kamenického zámku, kde se jako nekající hříšník oběsil, a tak učinil konec svému životu. Šimon Picek a Vavřinec Mička se báli ortelu a utekli do lesů...
V roce 1702 – 3 byl kamenický panský mlýn přestavěn. Mlýn stavěn od základu na městské zdi.
Rok 1842 byl mimořádně suchý a léto téměř úplně bez deště...Sucho působí nedostatek vody, takže vrchnostenské železárny a mlýn byly mimo provoz a vrchnost jistě sleví na nájemném pachtýř... kamenický zámecký mlýn platí na pachtu 170 zlatých a 20 q žita a 20 q ječmene...
V roce 1861 stavěl Jakub Rudolf z Geymüllerů nový pivovar a mlýn pod zámkem. Za tím účelem vykoupil na náměstí 5 domků, z nichž dva byly patrové. Nechal je zbořil, zrušil i svojí cvokárnu, která tam také stála a postavil pivovarskou zeď. Poněvadž tím bylo náměstí zohyžděno, dal před zeď nasázet lípy a akáty. Starý mlýn, který tu stával, byl zbořen a postaven z gruntu nový...
