Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je zakreslen na císařských povinných otiscích a II. vojenském mapování.
1726 - na Glockspengerově plánu Litoměřic je graficky znázorněna budova s mlýnským kolem. Na I. vojenském mapování (1764 - 1768) je už zobrazen také rybníček - akumulační nádržka - nacházející se nad mlýnem.
1821 - mlýn zobrazen na Kreybichově plánu Litoměřic a na Topographische charte Leitmeritz pod názvem Seccer Mühl.(Ringo)
1883 - na mapě Plan der Stadt Leitmeritz je nad mlýnem ještě rybníček a náhon - poslední zmínka o činnosti mlýna.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Na III. vojenském mapování mlýn není uveden.
První světová válka (1914–1918)
V Seznamu vodních děl republiky Československé mlýn není uveden.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Na mapě leteckého mapování z r. 1954 je na místě, kde mlýn stával, menší budova, která byla patrně v době výstavby okolního sídliště stržena.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
