Hrubá mouka nastálo je lepší než jemná čas od času.
(německé přísloví)

Křečovický mlýn, mlýn U Všetečků

Křečovický mlýn, mlýn U Všetečků
20
Křečovice
257 56
Benešov
Křečovice u Neveklova
49° 43' 14.2'', 14° 28' 12.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Malý vesnický mlýn několikrát přestavovaný.
Na okraji obce, na západ od středu
Křečovický potok
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn s číslem popisným 20 v Křečovicích leží po levém břehu Křečovického, dříve nazývaného Sukdolského, potoka. Sommer ve své topografii zná mlýn pod označením U Všetečků.
Ve vodní knize jsou vedeni jako držitelé tohoto mlýna nejdříve Jan Brabec, poté Marie a Josef Kalinovi a nakonec Antonín Stuchlý. Zasazení normálního znamení se uskutečnilo 18. září 1883.469 Podle sčítacího operátu z roku 1921 byl majitelem domu čp. 20 Václav Kalina. Na mlýně s ním pobývala manželka Anna a dvě dcery taktéž Anna a Marie. Václav Kalina byl v průběhu první světové války v činné službě.
Podle Vojtěcha Losenického patřil mlýn s 5 ha pozemků před Antonínem Stuchlým právě Václavu a Anně Kalinovým z Benic. Losenický doplnil, že kromě Anny a Marie, měli Kalinovi ještě třetí dceru, a to Žofii. Marie se provdala za Antonína Stuchlého, který se ujal roku 1930 mlynářského řemesla v Křečovicích po Anně Kalinové. 20. dubna 1930 obdržel živnostenský list. Se starším zařízením, kolem na svrchní vodu, s francouzským a českým kamenem, mlel tento mlýn oproti modernějším mlýnům méně.
Přesto Stuchlí objekt vylepšovali a doufali, že se udrží v silné konkurenci. Například 6. dubna 1940 oznámili opravu vodního kola. Poté ovšem přišla válečná opatření, týkající se i tohoto mlýna. Ministerstvo zemědělství vydalo 12. listopadu 1941 vyhlášku o dočasném zastavení některých mlýnů. 23. listopadu téhož roku se měly uzavřít všechny mlýny, „jejichž přidělovací číslo pro pšenici a žito stanovené podle vyhlášky Výsadní obilní společnosti č. 18/VI ze dne 31. října 1939, spolu s námezdním kontingentem, stanoveným pro pšenici a žito podle vyhlášky Výsadní obilní společnosti č. 19/VI ze dne 31. října 1939, nepřevyšuje 1000q.“475 Tak se zastavil i život v křečovickém
mlýně. Křečovice k 31. prosinci 1943 spadaly do třetího vysidlovacího pásma a Stuchlí odešli do Kosovy Hory. V květnu 1945 se na svůj mlýn vrátili. Mlýnská budova o dvou podlažích a přízemí zůstala nepoškozená. Strojní zařízení zčásti chybělo a naftový motor nebyl schopný provozu. Přesto majitelé hodlali znovu mlít i za cenu nové práce a investic, ale to jim nebylo povoleno v důsledku zamýšlených úprav v mlynářství. 3. října 1945 napsal Antonín Stuchlý Obilní společnosti, že byl z mlýna vystěhován a nyní se vrátil. Dle dekretu prezidenta republiky má právo k obnovení živnosti.
12. dubna 1946 ovšem Mlynářská komise Jednoty mlynářů nedoporučilo znovuotevření, poněvadž nelze očekávat, že by investice mohly být rentabilní a zásobovací situace obnovení mlýna nevyžadovala. Komise dále poradila mlynáři přestěhovat se do pohraničí. Antonín Stuchlý o to neprojevil zájem. Svaz pro hospodaření s obilí napsal 12. září 1946 MNV Křečovice, že obnova mlýna není nutná: „Ježto v sousedství mají být vybudovány lépe situované mlýny v Krchlebích č. 9 a Vlkonicích č. 22, které jsou vzdálené od obce nejvýše 3 km, není národohospodářsky odůvodněné budovat tento mlýn…není záruka, že by mlýn pana Stuchlíka[!] byl rentabilní. Jest třeba zdůraznit, že je v zájmu celonárodním, aby se došlo k ozdravění v mlynářství, které trpí nadbytkem kapacity a tudíž nedostatečnou zaměstnaností se všemi průvodními hospodářskými zjevy… za tím účelem se připravuje též plánování v mlynářské výrobě při jehož provádění má být z provozu vyřazen určitý počet mlýnů plně zařízených.“
Křečovický mlýn měly nahradit mlýny s dostatečnou kapacitou v Krchlebech a Vlkonicích. Tak Stuchlí soukromě hospodařili na pozemcích při mlýně, než vstoupili roku 1952 do JZD Křečovice. Měli dva syny, Václava, narozeného roku 1930 a Josefa, narozeného 1936. Ti objekt společnými silami udržovali.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1897 povodeň s nepatrnou škodou. 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1925-1930 Václav Kalina

hospodářství 5 ha

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Všetečka
  • Stuchlý
  • Kalina
  • Brabec

Historie mlýna také obsahuje:

Jan Brabec

Josef Kalina

1925-1930 Václav Kalina

1930-1943 Antonín Stuchlý (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
            Žádná položka není vyplněna
            1925: český a francouzský kámen
            • stavidlo
            • vantroky
            • akumulační nádržka
            • odtokový kanál
            • lednice
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisDnes podomácku vyrobené plechové vodní kolo.
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,108 m3/s, spád 4,85 m, výkon 4,5 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisDnes podomácku vyrobené plechové vodní kolo.
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,108 m3/s, spád 4,85 m, výkon 4,5 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorČeněk Habart
            NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
            Rok vydání1925
            Místo vydáníSedlčany
            Další upřesněníDíl. I. - s. 239
            AutorČeněk Habart
            NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
            Rok vydání1925
            Místo vydáníSedlčany
            Další upřesněníDíl. I. - s. 239
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 17
            AutorLenka Kletečková
            NázevMlýny a mlynáři vysídleného území Neveklovska 1. poloviny 20. století
            Rok vydání2016
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníbakalářská práce na katedře PVH FFUK
            Odkazhttps://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/80310
            Datum citace internetového zdroje07 2021

            Místo uloženíSOkA Benešov
            Název fonduArchiv obce Křečovice
            Název archiváliePamětní kniha 1924 - 1935
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura
            Místo uloženíSOkA Benešov
            Název fonduArchiv obce Křečovice
            Název archiváliePamětní kniha 1924 - 1935
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            16.11.2012 20:19 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Radomír Roup 12.6.2018 20:40
            Šárka Janotová 14.6.2017 10:19
            doxa (Jan Škoda) 17.7.2021 22:38
            kolssteyn 1.2.2017 20:14