Šprinclův mlýn

První archivní údaje o technologii mlýna
Protokol z 4.12.1922 – schválení mlýna v Batelově čp.79, který je ve vlastnictví manželky žadatele (Emilie Šprinclová). Při místním šetření zjištěno:
Mlýn se skládá ze dvou částí, staré a nové, která byla postavena v r.1912. Stará část leží kolmo k ulici. Nová je s ní rovnoběžná... Hlavní zeď nové části do dvora je hrážděná, ostatní zdi jsou staré, kamenné. Osvětlení je v celém mlýně dobré. V staré části se nalézá byt mlynáře... Mlýnská budova se skládá z podkolí, které leží v úrovni dvora, dále z 1.patra a podstřeší.
Pohon mlýna je vodní, výpomocný stroj naftový... Vodní kolo o průměru asi 6 m na vrchní vodu pohání t.č. Mlýn. Voda mlecí je nadržována splavem, který je vzdálen 450 kroků od mlýna. Vantrokami se voda přivádí na vodní kolo. V podkolí je hlavní transmise, z ní se pohání jednotlivé stroje. V prvním patře jsou dvě válcové stolice, jeden francouzský kámen a jeden vysévač. V podstřeší je 1 vysévač, šrotový vysévač, míchací stroj na mouku, který zasahuje až do prvního patra a 6 výtahů.
V noví části mlýna je v přízemí skladiště s přilehlou komorou pro oleje... V prvním patře nové části je loupací stroj, 1 tarár na čištění obilí a čistící stroj na krupici „Optima“. V podstřeší jsou 2 vysévače, trier a 4 výtahy...