Jaké je zrno, taková je mouka, nedobrá kůže, shnilý kožich.
(ruské přísloví)

Hamr a mlýn Pořežín

Hamr a mlýn Pořežín
2
Pořežín
59211
Žďár nad Sázavou
Pořežín
49° 34' 31.0'', 15° 48' 48.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Zemědělská usedlost s mlýnem se nachází v údolí Losenického potoka východně od obce Pořežín. Usedlost tvořila hospodářské zázemí tvrze zvané Durnštejn, její součástí byl dříve ještě hamr na zpracování železné rudy.
východní okraj obce
Losenický potok
32244/7-4539 (do 25. 6. 2013)
nepřístupný

Obecná historie:

zprávy o hamru Porežínském 1482 Kunredl a jeho syn Zikl, 1534 hamr i s tvrzí: 1580, 1584, 1668, 1710, 1731, 1749, 1758, 1785 (vlastníci tvrze).
1596 Přibyslavská hamernická kniha se zmiňuje přímo o mlýně. R. 1675 uvádí se Václav - syn mlynáře Zachariáše v berním soupise obyv. Velké Losenice


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší zpráva o hamru u tvrze je z roku 1482, hamr tehdy provozovali Kunredl a jeho syn Zikl (Zikmund).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

Mlýn je zde poprvé zmiňován v Přibyslavské hamernické kronice k roku 1596. Toho roku byl pořežínský hamr se vším příslušenstvím a s nově postaveným mlýnem připsán (prodán?) za 600 kop grošů míšenských Matesovi, který byl synem ronovského hamerníka Honze. Mistr Mates prodal hamr s mlýnem již v roce 1600 za 700 kop míšenských mistru Enderlemu.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1636 je zde uváděn ještě mistr Erndele, po něm Melichar Piklovský.

V berním soupise Velké Losenice je na zdejším mlýně k roku 1675 uváděn mlynář Václav, syn mlynáře Zachariáše. Mlýn převzal od otce již v roce 1673 za 100 kop míšeňských.

Josefínský katastr zaznamenal v Pořežíně 7 gruntů, 1 mlýn a 8 chalup.

V polovině 18. století se mlýn dostává do držení rodu Wasserbauerových, kteří současně drželi i grunt čp. 1 (bývalou tvrz).  V roce 1749 to byl Josef Wasserbauer, který si za manželku vzal Rozálii Piklovskou, dědičku gruntu čp. 1. Josef Wasserbauer zemřel v době, kdy jeho syn a dědic Jan byl ještě nezletilý. Vdova Rozálie se podruhé provdala, a to za Šimona Holzmana, který grunt i mlýn spravoval do roku 1785, kdy obojí po svém otčímovi převzal Jan Wasserbauer, syn zemřelého Josefa Wasserbauera.

Za mlynáře Jana Wasserbauera došlo v kraji ke sporům mezi panskými a selskými mlynáři. Důvodem bylo chování poddaných mlečů, kteří tehdy obcházeli příkaz vrchnosti, aby své obilí nechávali semlít pouze v panských mlýnech. Mleči nechávali své obilí tajně semlít v selských (rustikálních) mlýnech, pokud tyto měli pro ně výhodnější polohu. To se zase nelíbilo držitelům mlýnů panských, kteří byli zavázáni k pevným platbám vrchnosti bez ohledu na počet mlečů a zpracovaného obilí. Proto pečlivě sledovali, kdo příkaz vrchnosti porušuje, a takové případy hlásili do Polné vrchnosti, která spory musela řešit. Iniciátorem tohoto konfliktu byl František Špinar, který byl v té době vlastníkem Pekelského mlýna. František Špinar např. hlásil v Polné, že 28. června 1798 měl Jakub Augustýn z Velké Losenice u Jana Wasserbauera, mlynáře v Pořežíně, dva pytle obilí. Takových stížností se v Polné scházelo více. Vrchnost uznala stížnosti dominikálních mlynářů do jisté míry za oprávněné a přikázala, aby od 1. ledna 1799 selští mlynáři přispívali ze svých výnosů na náhradu škod, které způsobují tím, že melou obilí poddaným i z těch vesnic, které mají povinnost mlít jen ve mlýnech panských. V důsledku toho měl Jan Wasserbauer z Pořežína platit 10 zlatých ročně.

Dalším v pořadí byl Janův syn Václav Wasserbauer, vlastník svobodného gruntu čp. 1 a přináležejícího mlýna čp. 2, který po otci zdědil v ceně 1234 zlatých. Václav Wasserbauer je zde uváděn do roku 1838, kdy byl grunt s mlýnem připsán Tomáši Wasserbauerovi za 1100 zlatých. Od roku 1841 byla spolumajitelkou Tomášova manželka Marie, rozená Zelená z Horové.

V roce 1881 se tvrze i mlýna ujal syn předešlého František Wasserbauer, který byl posledním majitelem gruntu a mlýna z tohoto rodu. Jeho manželkou byla Antonie, rozená Bořilová z Vepřové. Ta se po manželově smrti podruhé provdala za Aloise Musila v Volešné. Tím se na grunt a mlýn dostal rod Musilů, který zde pak hospodařil až do roku 1951.

V roce 1906 byla pořízena nová válcová stolice s vysévačem.

V roce 1930 měla usedlost dvě provozní části, obě vlastnila rodina Musilových. Majitelem a provozovatel mlýna byl Jan Musil, zemědělskou část vlastnil Jakub Musil. V tomto roce pohánělo mlýn jedno vodní kolo na vrchní vodu. Později musela být pořízena turbína, neboť u mlýnské budovy se dle dochoval turbínový domek.

1930 registrován pouze jako zemědělství, Jakub Musil

Musilovi zde hospodařili až do roku 1951. Pak byl provoz mlýna zastaven.

Od 3. 5. 1958 byl mlýn památkové chráněn pod katalogovým číslem 1000143802_0003. Dle zápisu v evidenčním listu nemovité kulturní památky byl vlastníkem stále Jan Musil. Usedlost tvořily kromě mlýna ještě budovy stodola, ovčín, turbínový domek a novější obytná budova. V zápise z roku 1958  je také uvedeno, že v budově mlýna se dochovala část strojního zařízení.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dnes se usedlost skládá ze dvou čísel popisných, obytné budovy čp. 23 a starého mlýna čp. 2. Dochovaly se rovněž budovy  ovčína, stodoly a nízkého turbínového domku, vše ve vlastnictví stejných majitelů. V současné době již budova mlýna není památkově chráněna, ochrana byla ukončena 16. 7. 2013. Tvrz vzdálená asi 60 m západně od mlýna je stále v katalogu chráněných památek jako nemovitá kulturní památka.

25.6.2013 mlýn vyňat z památkové ochrany areálu tvrze

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Endrle
  • Piklovský
  • Wasserbauer
  • Musil

Historie mlýna také obsahuje:

1596 Mates

1600 – 1636 Enderle

Melichar Piklovský

? – 1673 Zachariáš

1673 Václav, syn Zachariáše

1749 Josef Wasserbauer

1785 Jan Wasserbauer

? – 1838 Václav Wasserbauer

1838 Tomáš Wasserbauer

1881 František Waserbauer

Alois Musil

1930, 1958 Jan Musil


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    02 2020
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        roubená+zděná
        jednopatrový
        Dochovaná budova mlýna se datuje ke konci 18. století, kdy došlo k přestavbě původního hamru na mlýn. Je to dvoupodlažní budova s kamenným přízemím, roubeným prvním patrem a mansardovou střechou pokrytou eternitem. V levé části mlýn jsou dvě obytné místnosti s trámovými stropy (jedna v přízemí, druhá v patře), v pravé části budovy je mlýnice.
        Východně, cca 300 m od osady Pořežín, v údolí Losenického potoka na mírném svahu (sever - jih) leží areál tvrze s hospodářským zázemím, vodním (mlýnem a pilou) původně byl součástí areálu ještě hamr na zpracování železné rudy a kovací huť s dmýchačkou. Celý areál má rozlohu cca 200/70 m a tvoří jej dva celky (tvrze a mlýna).
        Tvrz je kamenná, omítnutá, dvoupodlažní budova s mansardovou střechou pokrytou plechem. Uvnitř neporučená disposice původní tvrze (konec 16. století). Místnosti i schodiště zaklenuty klenbami valenými s lunetami nebo hřebínkovými. V patře, na západní straně je situována velká tvrzová místnost s trámovým stropem. Přízemí i patro má ze síně přístupnou černou kuchyň.
        Dubová vrata přístupová jsou dnes za novými dveřmi vstupními, ale jsou zcela zachovaná v původním stavu, za nimi je ještě dobře zachovaný trám - dubová závora (hranol cca 10/10 cm).
        Mlýn je vzdálen od tvrze cca 60 m na východ. Je to dvoupodlažní budova s kamenným přízemím, částečně omítnutým a roubeným 1 .patrem a mansardovou střechou krytou eternitem. V levé části mlýna (od vstupu) jsou dvě obytné místnosti (jedna v přízemí a jedna v patře nad sebou) s trámovými stropy, v pravé části mlýna je mlýnice s částečně zachovalým strojním zařízením (částečné mlýnské složení dole s moučnicí). Z roku 1906 je válcová stolice s vysévačem - nic z těchto zařízení není již v provozu. Vodní kolo chybí, bylo odstraněno při zavedení turbíny na elektřinu, která je dnes umístěna v přístavku vedle mlýna. Turbínu pohání losenický potok, vyrábí elektřinu na svícení ve mlýně a pohání pilu. Kolny a chlévy a hospodářské budovy ostatní jsou kamenné se sedlovými střechami krytými plechem nebo eternitovými taškami. Tyto budovy tvoří uzavřený obdélný areál mlýna a tvrze.
        Mlýn je ve špatném stavebním stavu - staticky narušen. Je však obydlen, takže úplně bezprostřední nebezpečí nehrozí. Bylo by vhodné postupně budovy vykupovat do vlastnictví státu. Nejprve vodní mlýn, který po úmrtí vlastníka by mohl být devastován.
        Ing. Dagmar Antošová - 9.XII.1959 a 31.1.1975


        • skládaný bedněný štít
        • dveře
        • okno
        • komín
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pohon zemědělských strojů
            • hamr
            1930 pouze pohon zemědělských strojů
            • náhon
            • odtokový kanál
            • turbínový domek
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,85 m3/s, spád 3,6 m, výkon 3 HP.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,85 m3/s, spád 3,6 m, výkon 3 HP.
            Typturbína - nezjištěný typ
            StavNezjištěn
            Výrobce
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníČáslav, str. 25
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníČáslav, str. 25
            AutorInternet, Národní památkový ústav
            NázevPamátkový katalog
            Rok vydání
            Místo vydáníNKÚ
            Další upřesněníkulturní památka rejst. č. ÚSKP 32244/7-4539 - tvrz - (býv. hamr)
            Odkazhttps://pamatkovykatalog.cz/mlyn-14776115
            Datum citace internetového zdroje7. 2. 2020
            AutorInternet
            NázevVelká Losenice, Pořežín
            Rok vydání
            Místo vydáníVelká Losenice
            Další upřesněníPořežín. Jeho historie od spisovatelky Františky Kolářové Vlčkové
            Odkazhttps://www.losenice.cz/upload/velka-losenice/article/22/files/historie-porezina.pdf
            Datum citace internetového zdroje7. 2. 2020
            AutorInternet
            NázevObec Sázava, oficiální web
            Rok vydání2018
            Místo vydáníSázava
            Další upřesněníSázavské mlýny a mlynáři
            Odkazhttp://www.obecsazava.eu/sazavske-mlyny-a-mlynari/d-1170
            Datum citace internetového zdroje7. 2. 2020

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Vytvořeno

            7.2.2020 11:07 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 11.2.2020 20:03
            doxa (Jan Škoda) 28.6.2025 15:51