Historie
Obecná historie:
Vrchnostenský mlýn založený v roce 1673 Ludmilou Františkou z Lobkovic, pojmenovaný je podle prvních nájemců. Od roku 1875 byl mlynářem Josef Žibřid († 1927). V roce 1930 se jako majitelka vzpomíná Anežka žibřidová a připomíná se jedno kolo na vrchní vodu se spádem 5,70 metru a výkonem 4,13 HP. Dcera zmíněného Josefa Žibřida, Marta, provdaná Hladká (* 28. 3. 1907 – † 19. 5. 1983), byla druhou vyučenou mlynářkou v Československu. Mlýn vedla spolu se svým manželem Josefem Hladkým (* 17. 6. 1902 – † 13. 10. 1983) až do jeho zániku a zboření v roce 1959.
Z mlýna se dochovaly pouze zbytky zdí pod mohutnou navážkou bahna a zbytky sklepení u hráze Skokanovského rybníka (rozloha 2,99 ha), který byl vybudován na potoce Polepka.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn byl založen v roce 1673 Ludmilou Františkou z Lobkovic, pojmenovaný je podle prvních nájemců.
1838 Barbora Bylinová
Od roku 1875 byl mlynářem Josef Žibřid, *okolo 1845, Jindice; +1927 mlynář ve Skokanovském (dolním) mlýně v Ratboři, syn Františka Žibřida *okolo 1843; +27.11.1897 mlynáře v Žíšově okr. Kutná Hora
měl mimo jiné děti dceru Martu (Skokanovský mlýn)
V době nájemců z rodu Žibřidů byl mlýn majetkem velkostatku Ratboř.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byla majitelkou mlýna Anežka Žibřidová.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Dcera Josefa Žibřida Marta, provdaná Hladká, *28.3.1907; +19.5.1983, byla druhou vyučenou mlynářkou v Československu.
Mlýn vedla spolu se svým manželem Josefem Hladkým (*1902; +1983) až do jeho zániku a zboření v roce 1959. Mlýn byl zbořen v roce 1959.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Žibřid
- Hladká
- Skokan
- Skokanovský
- Bylina
Historie mlýna také obsahuje:
první nájemci - Skokan/Skokanovský
1838 - Barbora Bylinová
1875 - Josef Žibřid
1930 - Anežka Žibřidová
1939 - Anežka Žibřidová (RR)
50. léta 20. stol. - Marta a Josef Hladkých
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
